Historie evropské integrace
Historie evropské integrace
Evropa po 2.sv. válce – cca 40 států
Vůle po bližší ekonomické spolupráci – důvody:
- ekonomické cíle (bez bližší spolupráce každý stát brání svůj separátní trh – restrikce, cla, kvóty, administrativní překážky, malá provázanost apod.)
- zahraniční politika – jednotlivci složitě prosazují cíle (současně např. problematika víz do USA)
- bezpečnost (vnitro i zahraniční – viz výše)
Vzorem byly USA
Po roce 1948 – rozdělení namísto integrace:
Mezinárodní organizace univerzální (bez regionálního omezení):
* GATT - Všeobecná dohoda o clech a obchodu - dnes (WTO) - Světová obchodní organizace
* OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
1949 – RVHP
- Rada Evropy – politicko mikroekonomická organizace
Doposud byly mezinárodní organizace zakládány mezinárodní smlouvou při zachování zásady svrchované rovnosti států (což je jednou ze základních zásad mezinárodního práva veřejného)
Právo veřejné vs. právo soukromé
Vůle pro vzniku EU v 50.letech – s vlastními pravomocemi – nechtějí se vzdát VB, Švýcarsko, vzniky by přivítali – Německo, Benelux. Z návrhu sešlo.
Smluvní vývoj:
Roku 1951 zakládají státy Francie, SRN, Itálie, Belgie, Lucembursko, Nizozemí:
- ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli (na dobu určitou – 50 let) Pařížskou smlouvou
- Poprvé disponuje organizace nadstátní pravomocemi rozhodovat – samostatná pravomoc SUPRANACIONÁLNÍ
- Osvědčilo se, a proto se přistupuje k dalším
- EHS – evropské hospodářské společenství
- EURATOM – Evropské společenství pro atomovou energii
(obě založeny 1959 Římskou smlouvou)
Členové
1973 – VB, Irsko, Dánsko, Norsko odmítlo v referendu – dodnes není
1981 – Řecko
1985 - Španělsko, Portugalsko
1993 – vznik EU
1995 – Rakousko, Švédsko, Finsko
2004 - ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Malta
2007 – Rumunsko, Bulharsko
??? – Chorvatsko, Srbsko, Turecko
Přesharniční vývoj
Celní unie – 4 základní svobody
- volný pohyb kapitálu a plateb
- přeshraniční svoboda podnikání
- volný pohyb pracovních sil a služeb
- volný pohyb zboží
80. letech byl přijat Jednotný evropský akt (dodnes součást primárního práva), který koncepčně rozpracoval odstranění hranic a vytvoření jednotného trhu. Realizováno v roce 1993 – MAASTRICHTSKOU SMLOUVOU o EU:
- hospodářská a měnová unie (od r. 1999)
- počátky politické unie
- změna názvu EHS na ES
EU x ES = stejné státy, ale různá působnost
ES | EU |
Nadstátnost (supranacionalita) Rozhodnutí z Bruselu jsou závazná pro státy, vynutitelná… Pravomoc a působnost je dána zakládacími dokumenty.
| Širší působnost – 3 pilíře
|
Z toho vyplývá, že nadstátnost je typická pouze pro působnost orgánů v 1. pilíři, dva ostatní pilíře jsou nadále založeny na principu výsostné suverenity států – rozhodnutí je nutno činit dohodou států (stran smlouvy).
Princip přenesených pravomocí – derivativní pravomoc – výlučná Společenství: cla a společenská obchodní politika, ochrana hospodářské soutěže, měnová politika (jen v rámci měnové unie), ochrana biologických zdrojů moře.
Srovnej např.: čl. 65 SES (Smlouva o založení EHS) = pravomoc orgánů ES vydávat akty sekundárního práva - komunitarizace soukromoprávní části 3. pilíře:
- Nařízení 44/2001 dříve Bruselská úmluva I (obsahuje úpravu procesního určení sudiště pro soukromoprávní spory s mezinárodním prvkem)
- 1347/2000 dříve Bruselská úmluva II.
- 1348/2000 o doručování
- 1346/2000 o platební neschopnosti
Shrnutí nejvýznamnějších smluv o EHS/ES/EU:
- Amsterodamská smlouva (1997, platnost 1999) – komunitariziace soukromoprávní části 3. pilíře atd.
- Smlouva z Nice (2000, platnost 2003) – přístup nových členů
- Smlouva o ústavě pro Evropu (2003) neschváleno
- Lisabonská smlouva – schvalování
Instituce
Základní koncepce byla tandem Rada + Komise
Dále:
Evropský parlamentem, Soudní dvůr ES, Evropský účetní dvůr, Evropská centrální banka
Nejvyšší politický orgán . Evropská rada – summit
Komise:
- sídlo v Bruselu
- připomíná vládu
- pravomoc:
- iniciativní (návrhy NPA Radě a Parlamentu)
- složení - komisaři nejsou zástupci států x jsou zástupci států x nebudou zástupci států
- 5 leté funkční období
- Generální ředitelství + generální tajemník
Rada EU
- pravomoc – rozhodovací (spolurozhodovaní s Parlamentem) – vydává akty sekundárního práva Společenství: směrnice, nařízení, stanoviska, doporučení
- vnější vztahy
- složení – dříve nazývána Radou ministrů – i dnes reprezentují resortní ministři státy
Evropský parlament
- od r. 1976 – přímé volby poslanců
- pravomoc
- spolurozhodovat s Radou
- rozpočet
- interpelace Komise
- petiční právo
- jmenuje ombudsmana
- členů 786 – jednokomorový
Soudy
- ESD – 27 soudců , funkční období 6 let
- Soud prvního stupně – pravomoc
- Žaloby komise vůči členským státům
- Prejuducální řízení
- Žaloby jednotlivců (v druhé instanci rozhoduje ESD)