Jdi na obsah Jdi na menu
 


Právní řád v ČR

24. 2. 2008

Právní řád České republiky

Prameny práva v ČR jsou zásadně normativní akty. Přímou závaznost mají též mezinárodní smlouvy ( ratifikované a vyhlášené)

V ČR mají pravomoc vydávat normativní akty tyto orgány:

-         parlament – ústavní a běžné zákony, popř. zákonná opatření Senátu

-         výkonné státní orgány – vláda (nařízení vlády)

-         ministerstva a jiné správní orgány (vyhlášky, opatření)

-         orgány územní samosprávy – vyhlášky

Aby normativní akt mohl vstoupit v platnost, musí být stanoveným způsobem veřejně vyhlášen. Normativní akty ( kromě vyhlášek obcí) se v ČR zveřejňují ve Sbírce zákonů ( zkratka sb.

Odkazujeme-li na některou právní normu, uvádí se její číslo lomené ročníkem (zákon č.128/2000 Sb., o obcích

 

Právní ochrana

Spolu s uplatňováním práva dochází zákonitě i k jeho ohrožování a porušování. Proto stát vytvořil určitý kontrolní systém, který v případě narušení zákona usiluje o znovuobnovení právního stavu.

Systém soudnictví chrání v demokratických zemích dodržování práva.

Soudy jsou zřízeny státem jako nestranné a nezávislé instituce. Při svém rozhodování se soudci řídí pouze platným zákonem.

Orgány právní ochrany

Každý občan, který se domnívá, že bylo porušeno jeho právo, má možnost domáhat se nápravy u soudu. U soudu považovat rozhodnutí, že občan jisté právo nebo povinnost má bez ohledu na jiného občana.

 

Podle povahy věci – soudem projednávány

Rozlišujeme dva typy soudů:

-         civilní (obchodní, správní) – rozvod manželství

-         trestní – projednávají trestné činy (loupež, vražda, podvod…)

 

Soustava soudů

-         tvoří hierarchicky uspořádanou soudní soustavu

-         existují vztahy nadřízenosti a podřízenosti

 

Nejvyšší soud – vrcholný soudní orgán, sleduje rozhodnutí vrchních soudů a zajišťuje zákonnost v jejich obvodu

 

Vrchní soudy – vykládají zákony a jiné právní předpisy

 

Krajské soudy – druhý stupeň soustavy rozhoduje o věcech právně složitých a společensky významných ( ochrana osobnosti, autorská práva)

 

Okresní soudy – nejnižší orgány, projednávají věci patřící do oblasti občanskoprávních, pracovních, rodinných, obchodních a hospodářských vztahů

 

Samostatnou součástí soudní organizace vedle soudů obecných představuje

Ústavní soud – dohlíží na dodržování ústavnosti v zemi. Rozhoduje o zrušení zákonů, jsou-li v rozpor s ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou, o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat

 

Na osobu soudce jsou kladeny velké nároky. Smí jím být pouze bezúhonný občan starší 25 let s vysokoškolským právnickým vzděláním a justiční zkouškou. Soudce jmenuje prezident republiky doživotně.

 

Soudce rozhoduje buď sám jako samosoudce, nebo v senátu. Samosoudci vystupují v civilních záležitostech.Senát se skládá ze tří či pěti členné skupiny ( předseda a přísedící)

 

Státní zastupitelství

-         je státním úřadem, který se vedle soudů významně podílí na právní ochraně.

-         Orgány státního zastupitelství upozorňují na nezákonnosti, stíhají trestné činy, dohlížejí na zachování zákonů

-         Podstatou činnosti státního zástupce je oblast trestního řízení, podává jménem státu žalobu u soudu zastupuje stát.

 

V občanskoprávních věcech vystupuje jen okrajově (podává návrh na zahájení řízení ve věci popírání otcovství, prohlášení za mrtvého, vstupuje do řízení o zbavení svéprávnosti…)

 

Soustava úřadů státního zastupitelství je obdobná jako organizace soudů:

-         nejvyšší státní zastupitelství

-         vrchní státní zastupitelství

-         krajské státní zastupitelství

-         okresní státní zastupitelství

 

Nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti. Další státní zástupci jsou jmenováni na dobu neomezenou na návrh nejvyššího státního zástupce

 

Další orgány právní ochrany

-         k ochraně práv přispívají:

-         advokáti, notáři a daňoví poradci ( povinností je pomáhat těm, kteří se neorientují ve spleti zákonů

-         právní pomoc – zastupování, obhajoba v trestních věcech, sepisování listin o právních úkonech, udělování právních porad

Advokáti – poskytují právní pomoc v celém rozsahu

Jsou oprávněni své klienty zastupovat před soudy i ostatními orgány

V trestním řízení může advokát zastupovat obviněného – jako obhájce.

 

V oblasti soukromého práva mají významné postavení v rámci ochrany práv  - notáři.

-         činnosti – sepisování veřejných listin o právních úkonech (závěť, závažné smlouvy…)

-         osvědčování právně významných skutečností – prohlášení – vidimace (ověřování shody opisu nebo kopie s vlastní listinou)

-         ověřování (legalizace) podpisu určité osoby

-         osvědčování průběhu losování…

-         poskytují běžnou právní pomoc jako právní porady

-         zastupování fyzických osob i právnických osob ve správním či občanském soudním řízení

-         notářské úřady zřizuje ministr spravedlnosti v obvodech okresních soudů

 

 

učebnice s-108 – 118

 

cíl: soudy

struktura:

a)      přečíst článek – 10 min.

soudce

předseda senátu

samosoudce

občanskoprávní řízení

notář

okresní soud

krajský soud

Nejvyšší soud

Ministr spravedlnosti –

Rozsudek

Podmíněný trest

Nepodmíněný trest

Hlavní líčení

b)      analýza textu

c)      výklad – 30 min

d)      úkol vytvořte čtyřstupňovou pyramidu z následujících soudů ČR – 5 min.

e)      shrnutí

f)       sebehodnocení

  1. Jak jsem se dnes snažil?

  2. Opravdu nemohu víc věnovat své přípravě?

  3. Proč bych nemohl?

  4. Hlásil jsem se?

  5. Uměl jsem?

 

g)      závěr – zadání úkolu

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< listopad / 2017 >>

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA