Jdi na obsah Jdi na menu
 


Myšlení, řeč, jazyk

21. 10. 2008

Myšlení, řeč, jazyk

 

Myšlení

Myšlenky, vzpomínky, přání

-vyjadřujeme prostřednictvím jazyka

metody myšlení

analýza – rozklad celku na dílčí složky, pojmenování druhů a jednotlivin

např. podstatnými jmény obecnými ( pes, kámen), vlastními ( Labe, Eva). Konkrétními ( tužka) abstraktními (pocit), přídavnými jmény (pevný), slovesy ( číst)

syntéza – opak analýzy, shrnutí, sjednocování, nalézaní vztahů mezi složkami

ty se vyjadřují pády jmen, předložkovými vazbami, spojkami

původce děje, konatel – nejčastěji 1. pádem, cíl děje – nejčastěji 4.pádem,

prostředek – 7. pádem ( dopis napsal tužkou)

vztahy místní, časové ( předložkami – na stole, za války), příčinné ( předložkami – pro nemoc, spojkami – protože)

způsobové ( příslovci – vytrvale, spojkami- jako pes)

 

podmínkové ( spojkami: kdyby, jestliže, -li)

rozdílnost ( na rozdíl, zatímco, kdežto)

nesoulad ( ale, avšak; ačkoli, třebaže)

nejistota ( asi, zdá se, zřejmě, snad, možná)

jistota ( určitě, nepochybně; vím, jsem přesvědčen)

zřetel ( pokud jde, vzhledem k, z hlediska

zpřesňování ( spíše, přesněji, tj., a to)

zobecnění ( každý, vždy, všechen)

abstrakce ( zobecnění ) – pojmy vznikají z jednotlivin ( všude, myšlení, tíha)

Řeč

-schopnost člověka artikulovanými ( článkovanými) zvuky vyjadřovat obsah vědomí, vytvářet promluvu ( konkrétní využití jazyka)

komunikativní ( dorozumívací, sdělovací-základní)

myšlenkovou – nástroj myšlení, podklad pro vytváření představ a pojmů

expresivní ( výrazovou) – k vyjadřování citů, přání

apelovou ( výzvovou) – působení na ostatní

estetickou – krása řeči, její umělecké využití

dorozumívání řečí – mezilidská ( sociální) komunikace – vytváření jazykových projevů a jejich chápání

složky komunikačního procesu

mluvčí (pisatel) a posluchač ( čtenář)

jazykový systém, který oba ovládají ( zvukové a grafické značky)

vytvářejí promluv mluvčím – kódování informace

promluvy jako výsledek procesu kódování informace, dešifrování

předpoklad dorozumívání – znalost jazykového systému a dovednost prakticky ho používat

 

jazyk- systém ( soustava) konvenčních ( ustálených) znaků a pravidel jejich užívání

jazyk národní – společný pro celý národní kolektiv ( národní jazyk Čechů je čeština)

jazyk mateřský – poznáváme ho zvláště z úst své matky- jazyk nejbližšího okolí

znak – nositel informace

jazykový znak – zvuková nebo grafická značka, která vyjadřuje určitou část skutečnosti nebo obsahu mysli

 

jazyky

a)      přirozené ( lidské) – nejdokonalejší prostředek dorozumívání, mají zvukovou ( hláskovou) podobu, optickou ( grafickou)

b)      umělé – znaková řeč, vlajkové – světelné signály, systém znaků matematických, fyzikálních, chemických

esperanto, ido, programovací jazyky, latinská terminologie, desetinná soustava

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< listopad / 2017 >>

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA