Postmodernismus ( postmoderna)
Postmodernismus ( postmoderna)
-evropský myšlenkový směr poslední třetiny 20.st. Je zaměřen proti doposud převládající koncepci jediné pravdy a jediného cíle. Usiluje o alternativu lidských přístupů ke světu. Odmítá vizi intelektuální a kulturní nadřazenosti západní civilizace i nadřazenosti racionality v procesu poznání. Základním požadavkem je pluralita názorů a jejich zrovnoprávnění.
Zpochybňován je optimismus historického vývoje západní civilizace i pojetí dějin jako postupného překonávání dřívějších fází.
Negativní postoj k dosavadním avantgardním tendencím
Formální experimentování
Prolínání tradice a experimentu
Hledačství pravdy
Pochopení chaotického světa
Itálie
Umberto Eco ( 1932)
Jedna z nejvýznamnějších osobností italské estetiky, filozofii i literatury. Představitel postmodernismu; světový ohlas jako univerzitní profesor v Itálii i v cizině – teorie kresby, estetika, poetika, filozofie jazyka. Patří mezi teoretiky moderní sémiotiky. Jeho první studie je zaměřená na středověkou estetiku a jazykovou filozofii, vývoj na pozadí významných světových a kulturních událostí ve středověku. Postupně se dostává k vytvoření teorie poetiky tzv. „otevřeného uměleckého díla“. Věnuje se obsahu a strukturám masové kultury a masové komunikace ( reklama, komiky, filmy, nízká literatura)
Otevřené dílo
– zabývá se procesem psaní, výsledkem spolupráce mezi produkcí (autor) a recepcí ( čtenář) a také interpretací díla
Dějiny krásy
Dějiny ošklivosti
Jméno růže
Postmoderní román, který vypráví o neznámém opatství v Itálii ve 14. století. Příběh je vyprávěn mnichem Adso z Melku z řádů Benediktů, který jako novic se stal svědkem záhadných vražd mnichů. Mladá mnich putoval se svým vzdělaným františkánským mistrem – Vilémem z Baskervillu. Oba se snaží odhalit záhadná úmrtí v klášteře. Při pátrání se odstávají do tamější knihovny, kde objeví tajemné spisy, zakázané knihy. Knihovna se podobá labyrintu. Rukopis Aristotela má být odpovědí na záhadná úmrtí. Knihovník Jorge se domnívá, že mniši nesmí číst zakázané knihy, a tak Poetiku řešící otázky smíchu napustí jedem. Jorge tímto způsobem zabije 7 mnichů, kteří se chtěli pobavit a zaplatili životem.Román končí požárem knihovny, kde umírá Jorge i opat.
Foucaltovo kyvadlo
Děj románu se odehrává v Itálii Francii, Brazílii v době od 30. let do 80. let 20. století (autor občas zmíní období kolem světové války ve vzpomínkách jednoho z hrdinů) a v celé řadě dalších míst, která pak vytvářejí magickou mapu světa. V souvislostech se dostáváme i do Prahyza vlády Rudolfa II. Autor se často odkazuje na velké množství knih, užívá hodně latinských frází, popřípadě výrazy v cizím jazyce (vzhledem k tomu, že Eco je Ital, myslím cizími jazyky zejména francouzštinu, němčinu, angličtinu, portugalštinu, španělštinu, řečtinu a hebrejštinu). Jedním z hlavních témat je kabala a okultní vědy. Kniha má strukturu stromu sefir, což jen zdůrazňuje kabalistické téma knihy. Děj se z velké části odehrává jen v Casaubonových vzpomínkách, které si znovu připomíná při čekání na půlnoc v pařížském Conservatoire. Poslední část příběhu (smrt Belba a Lorenzy, rozpor v Tres toužícím po neexistujícím tajemství) se odehrává již v reálném čase.
Ostrov včerejšího dne
-vystihl mistrně dobu 30. války, období protireformace, i bitvu Na Bílé hoře
Rusko
Vladimir Vladimirovič Nabokov (1899 – 1977)
Ruský postmodernista, který pocházel ze šlechtické rodiny. 1919 emigroval do Německa. Po studiích v Cambridge žije v Berlíně pod pseudonymem Sirin. Píše básně, divadelní hry, povídky, romány. Dává soukromé hodiny a vyučuje tenis. Posléze emigroval do USA, kde publikoval v angličtině po vlastním jménem. Překládá z ruštiny, např. Puškina. Zažil velký skandál kolem románu Lolita. Díky tomuto románu musel zanechat své učitelské praxe a vrátil se zpět do Evropy. Všechny své romány přeložil do ruštiny. SSSR začal vydávat jeho díla od roku 1986.
Zabýval se otázkou sebezničení lidstva, otázkou času, vzpomínkami člověka a jeho touhami po ztraceném ráji.
Dílo:
Mášenka
vzpomínky ruského emigranta v Berlíně na jeho první lásku, která ovšem v čase vyprávění vůbec neobjevuje
Lolita
– velmi složitě vystavěné dílo, žánrově pestré, autor využívá svého umění vypravěče: jazykové hry, narážek mimojazykových her. Jeho obsah vyvolal skandál. Vypráví o vztahu 19 dívky k pěstounovi a milenci Humbertovi, který je starší o více než 30 let. Je zde znázorněn svět dětí a dospělých. Současně předvedl konvenční morálku americké společnosti a individuální představy o hodnotách v lidském životě.
Špeh
– novela končící sebevraždou vypravěče