2.část venkovský realismus u nás
2. část : Venkovská literatura v realismu
Teréza Nováková (1853-1912) vl.jm. Teréza Langhausová
Regionální autorka – Litomyšl a Poseč; aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Pokračovatelkou díla Karoliny Světlé, vytvořila tzv. dokumentární realismus – studium pramenů-převaha monografických románů – soustředí se na jednu postavu a její vývoj
život
Pocházela z Prahy. Otec byl úředník pražské České spořitelny, který se narodil v Hradci Králové. Z obou stran byli poloněmecká rodina. Matka byla německo-židovské národnosti a pocházela z Jihlavy.
Vdala se a s manželem středoškolským profesorem odešla do Litomyšle. U nich doma se mluvilo německy, přesto bylo zřejmé, že mají smýšlení česky orientované.
Navštěvovala různé kluby: Ženský spolek, Americký klub českých dam atd. uměla cizí řeči a tak mohla číst knihy v originále. Organizovala mnoho společenských akcí. Měla sedm dětí a pouze jedno se dožilo dospělého věku. Měla velmi těžký život a přicházela o děti tragicky. Nakonec zemřela u svého syna Arne Nováka (bohemista, germanista, kritik)
Dílo:
Jan Jílek-historický román z venkovského prostředí; tajný návrat českobratrského emigranta z Německa domů. Následuje vězení – věrnost své víře – úvahy a pocity vězně
Drašar – monografický historický román – doba národního obrození – trpké zkušenosti a trpké životní osudy kněze a spisovatele Josefa Václava Justina Michla zvaného Drašara. Drašar se narodil v Poličce. Umírá sám a v bídě.
Jiří Šmatlán – román, který byl psán v době, kdy žila autorka. Příběh poličského tkalce, který hledal spravedlnost a štěstí v pravdě boží. Odešel od katolické víry, přešel k evangelické až k sociálně demokratickému smýšlení díky písmácké hloubavosti a pod vlivem tkalce Plíhala.
Děti čistého živého – tragický příběh sekty abrahamitů – hledání dobra
Na Librově gruntě – východočeská vesnice v pol. 19.st. – oslava českého sedláka
Maloměstský román – inspirován životem dcery Karla Havlíčka Borovského Zdenky. Hrdinka obětuje svou lásku z vlasteneckých důvodů národu a vzdá se svého cizince.
Antal Stašek (1843-1931) vl.jm. Antonín Zeman – otec Ivana Olbrachta
Narodil se ve Stanovech, byl prvním dítětem z deseti. Otec byl písmák. Vystudoval gymnázium v Jičíně, Krakově. Během studií učil na dívčím ústavu češtinu a dějepis. Pracoval i jako redaktor v Národních listech i v Květech. Dostudoval a získal titul doktor práv. Působil jako pomocník či koncipient a v té době se spřátelil s Janem Nerudou. Poté odcestoval do Ruska, kde působil jako vychovatel. Po návratu působil v Semilech jako advokát a začal se angažovat i politicky. Působil v politice, byl zemským poslancem za mladočechy. Poté se stal politikem za Československou národní demokracii.
Dílo
Blouznivci našich hor – 3.díly-cyklus povídek a příběhů o úsilí spiritistů – duchověců o polidštění světa – hledání spravedlnosti a štěstí
V temných vírech – sociální román o sociálním a národnostním útlaku dělníků německými továrníky
O ševci Matoušovi a jeho přátelích –román z dělnického prostředí –původně povídka o ševci, poté obraz roku 1848- švec byl od mládí bouřlivák, který sní o lepší budoucnosti – vliv utopického socialismu.
Josef Holeček (1853-1929)- Naši – 10dílů románové kroniky, popisující obraz Vodňan a Písecka. V těchto 10.dílech popisuje národní zvyky a obyčeje. Především vypráví o rodině sedláka Kojana.
Jan Herben (1857-1936) – Do třetího a čtvrtého pokolení – 2dílná románová kronika z doby Marie Terezie.
2. část : Venkovská literatura v realismu
Teréza Nováková (1853-1912) vl.jm. Teréza Langhausová
Regionální autorka – Litomyšl a Poseč; aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Pokračovatelkou díla Karoliny Světlé, vytvořila tzv. dokumentární realismus – studium pramenů-převaha monografických románů – soustředí se na jednu postavu a její vývoj
život
Pocházela z Prahy. Otec byl úředník pražské České spořitelny, který se narodil v Hradci Králové. Z obou stran byli poloněmecká rodina. Matka byla německo-židovské národnosti a pocházela z Jihlavy.
Vdala se a s manželem středoškolským profesorem odešla do Litomyšle. U nich doma se mluvilo německy, přesto bylo zřejmé, že mají smýšlení česky orientované.
Navštěvovala různé kluby: Ženský spolek, Americký klub českých dam atd. uměla cizí řeči a tak mohla číst knihy v originále. Organizovala mnoho společenských akcí. Měla sedm dětí a pouze jedno se dožilo dospělého věku. Měla velmi těžký život a přicházela o děti tragicky. Nakonec zemřela u svého syna Arne Nováka (bohemista, germanista, kritik)
Dílo:
Jan Jílek-historický román z venkovského prostředí; tajný návrat českobratrského emigranta z Německa domů. Následuje vězení – věrnost své víře – úvahy a pocity vězně
Drašar – monografický historický román – doba národního obrození – trpké zkušenosti a trpké životní osudy kněze a spisovatele Josefa Václava Justina Michla zvaného Drašara. Drašar se narodil v Poličce. Umírá sám a v bídě.
Jiří Šmatlán – román, který byl psán v době, kdy žila autorka. Příběh poličského tkalce, který hledal spravedlnost a štěstí v pravdě boží. Odešel od katolické víry, přešel k evangelické až k sociálně demokratickému smýšlení díky písmácké hloubavosti a pod vlivem tkalce Plíhala.
Děti čistého živého – tragický příběh sekty abrahamitů – hledání dobra
Na Librově gruntě – východočeská vesnice v pol. 19.st. – oslava českého sedláka
Maloměstský román – inspirován životem dcery Karla Havlíčka Borovského Zdenky. Hrdinka obětuje svou lásku z vlasteneckých důvodů národu a vzdá se svého cizince.
Antal Stašek (1843-1931) vl.jm. Antonín Zeman – otec Ivana Olbrachta
Narodil se ve Stanovech, byl prvním dítětem z deseti. Otec byl písmák. Vystudoval gymnázium v Jičíně, Krakově. Během studií učil na dívčím ústavu češtinu a dějepis. Pracoval i jako redaktor v Národních listech i v Květech. Dostudoval a získal titul doktor práv. Působil jako pomocník či koncipient a v té době se spřátelil s Janem Nerudou. Poté odcestoval do Ruska, kde působil jako vychovatel. Po návratu působil v Semilech jako advokát a začal se angažovat i politicky. Působil v politice, byl zemským poslancem za mladočechy. Poté se stal politikem za Československou národní demokracii.
Dílo
Blouznivci našich hor – 3.díly-cyklus povídek a příběhů o úsilí spiritistů – duchověců o polidštění světa – hledání spravedlnosti a štěstí
V temných vírech – sociální román o sociálním a národnostním útlaku dělníků německými továrníky
O ševci Matoušovi a jeho přátelích –román z dělnického prostředí –původně povídka o ševci, poté obraz roku 1848- švec byl od mládí bouřlivák, který sní o lepší budoucnosti – vliv utopického socialismu.
Josef Holeček (1853-1929)- Naši – 10dílů románové kroniky, popisující obraz Vodňan a Písecka. V těchto 10.dílech popisuje národní zvyky a obyčeje. Především vypráví o rodině sedláka Kojana.
Jan Herben (1857-1936) – Do třetího a čtvrtého pokolení – 2dílná románová kronika z doby Marie Terezie.