Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan Neruda ( 1834-1891)

25. 1. 2009

Jan Neruda ( 1834-1891)

Byl háklivý na své zdraví, zvyklý na lepší společnost, obědval pouze v lepších restauracích, večery trávil po kavárnách, nebyl vůdce

básník byl vyděděnec

*Praha ( Malá Strana), vystudoval gymnázium, poté studium práv a filozofie – nejraději chodil na přednášky: Sabina, Frič

Cestoval: Paříž, Balkán, Egypt

 

Byl novinářem,

redaktorem Národních listů ( bystrý pozorovatel života a lidí, dobrý psycholog – fejetony)

kritik ( literární a divadelní)

básník

6 básnických sbírek

 

sb.Hřbitovní kvítí 1858

básně jsou plny pesimismu, byl jinou osobností než Hálek, v tomto období mu umírá přítel a otec, navštěvuje Malostranský hřbitov a pozoruje náhrobky bohatých  a chudých lidí, jeho tvorba je vedena přes tyto vize, času a využití dialogů-už zde je vidět Nerudova ostrá pointa, motiv smyslu poezie, klade si otázek, sociální vztahy projev triviální vzpoury, všímal si intrik ve společnosti,

jeden z všestranných             osobností, přesto nedostudoval práva, protože matka zůstala sama, nechtěl jí viset na krku, žádal každý rok o sociální podporu pro svou matku, jeho žurnalistika vyrostla z nouze, teze: „živil se, aby jednou mohl zemřít“

jeho poezie je označována jako kritický realismus

za života se nesetkal s ohlasem

 

sb. Knihy veršů 1867

do meziobdobí zapadá vztah Nerudy a Světlé, spousta dopisů, upřímné nasazení, hodnocení a kritika.Světlá se bála, aby vztah nespadl do erotické roviny.

1. část:

Objevuje se v nich epika---výpravné básně, zvláště sociální balady, např.

Dědova mísa:

Vnuk poučil otce, že se chová k starci bezcitně.

Před fortnou milosrdných – epická báseň se sociální tematikou, forma starcova monologu

( k vnukovi) – o chudobě, která vede k bezcitnosti.

Navazuje na Erbena, na baladiku Erbena: E- vodník, N- matka – mateřský obdiv, Legenda o chudobě – o chudobě, sociální konflikty: Dědova mísa – generační problémy.

2. část:

básně lyrické: cyklus Otci, Matce, Anně

vykreslení vztahu k mamince, kterou miloval a zdědil po ní citlivost, po otci zdědil nerudnost, své dílo vytvořil v ústraní, jakoby osobní zpověď. Vnímá morální krizi společnosti a po matčině smrti chtěl emigrovat do Ruska.

3.část:

básně příležitostné, např. Vším jsem byl rád, tzv. bilanční báseň, zamyšlení nad dosavadním, zklamání, ale i vítězství, básníkova spokojenost, jasnější životní nálada

 

 

sb. Písně kosmické1878

Básně inspirované dobovými vědeckými objevy, hlavně z přírodních věd ho zaujaly objevy astronomické, píše o planetách a planetkách, použil také Darwinovu teorii, písně milostné, prožitky smrti jeho další přítelkyně Terezičky Macháčkové, po její smrti se rozhodl, že bude starý mládenec. Vnímá život jako něco věčného, vyjadřuje představy o zániku vesmíru. Celkový rámec je vesmír stažený na úroveň člověka.

-         o vztahu člověka a kosmu, optimistická perspektiva, vliv vědeckých poznatků a technického pokroku

-         Báseň č.1.

Letní ty noci zářivá – zlidštění vesmíru, jeho velikost a nekonečnost, hymnické ódy, expresivní využití zdrobnělin.

Měsíček – tatíček

-         Báseň č.13 Také to Slunce ohnivé – oslava mateřské lásky jako vesmírného principu

-         Báseň č. 21 – A mluví člověk – cesta lidí od bezmoci k vítězství ( poznání vesmíru)

-         Báseň Vzhůru již národe – vlastenecká výzva do boje proti malosti, povzbudivá síla pro malý národ

 

Sb. Balady a romance –  1889 vrchol lidovosti

Motto:

„Volím slovo prosté, chci tu báji vypravovat z úst jak lidu roste.“

Útvar balady a romance autor osobitým způsobem přetváří, lyrickoepické básně dějového významu nebo úvahové, opouští tradiční nadpřirozené náměty, příklon k motivům ze života ( lidské vztahy)

Inspirací byla lidová tvorba, čerpá z cizí lidové slovesnosti ( Finsko – Balada o …). Balady představují legendární prvek a prvek obecně lidský, romance vyjadřuje prvek český, Na postavě Ježíše ukazuje variabilnost, uzdravení Ježíše…V baladě o K.H.B. laskavý soudce, Neruda se zhostil náboženské otázky, poté své dílo zbavuje náboženských otázek, patetičnosti.

Balada dětská – Neruda kmotrem dětí A.Heyduka, píše jí o úmrtí své kmotřenky.

Romance o černém jezeře – vize národní minulosti

 

Náměty:

a)      biblické a legendární: s humornou nebo sociální pointou, prostředí české vesnice

Romance štědrovečerní, Balada rajská, Balada májová

b)      národní – láska k lidu a české zemi ( Balada česká), pokus o charakteristiku českého člověka a národa – paralela s vínem ( Romance o Karlu IV.), obraz radostné nálady ( Romance o jaře 1848)

c)      tragické lidské osudy – Balada dětská ( smrt v podobě hravého dítěte), Balada horská ( naivní víra dítěte, že bylinami lze zacelit Kristovy rány)

d)      balady staršího typu ( vina a trest), Romance helgolandská, Balada stará-stará

sb. Prosté motivy1883 

- nejosobnější zpověď básníka, rekapitulace pocitů předčasně zestárlého muže, ohlídnutí za láskami, rozfázování na roční období ( jaro, léto, podzim, zima…), kdy Neruda se prochází, končí běžnými povzdechnutím ( dožil se 57 let a sepsal 40 svazků), byl vyčerpal prací, poslední vztah ženou  ( 18 let), která byla rozhodnuta i přes jeho věk, že s ním je odhodlána žít s Nerudou, ten se rozhodl, že dožije sám. Prodělal těžký úraz – zlomená ruka, zničen vlastní skepsí a samotou.

Tón lidové poezie – paralela s proměnami v životě

 

Sb.Zpěvy páteční

Dílo 4 roky po Nerudově smrti, dotváří Jaroslav Vrchlický, manifest k českému národu, původní součástí i zpěvy p. svobody, radost vzkříšení po dni ukřižování.

 

Prozaik

Soubor Povídky malostranské

Hlavně Týden v tichém domě

Silně autobiografické prvky, autor se v povídce rozštěpil, povídky jsou útěkem před zoufalstvím

Byl charakteristický svou lidovostí, touhou po společnosti, odpůrce politiky. Je si vědom toho, jak je české společenství hendikepováno o kultivovanosti české společnosti.součástí kultivace – účast na vytváření kultivovaného a stabilního jazyka. Zápas o českou jazykovou kulturu.

Nedovedl si představit svou práci bez Jungmannova slovníku. Chválil český jazyk, chtěl ji ochránit proti němčině a nespisovné češtině, záporné vztah proti pražské obci, vylučoval nespisovný jazyk a literatury, nevěřil, že mohu sloužit k pochopení reality. Divadelní a jevištní kritik-kritické a fejetonistické dílo, užívání češtiny v životě, spolutvůrce, množství přednášel ke kultivovanosti češtiny. Neznal dokonale němčinu, a tak ještě více přilnul k češtině. Navštěvoval přednášky v Klementinu Pravoslava Koubka, a proto se seznámil s vyšší poezií. Pro Jana Nerudu byla čeština nejkrásnější řečí na světě, a tak ve svých 22 letech – 24 letech vyučoval na chlapecké škole a na německém vyšším reálném gymnáziu, kde působil Jakub Arbes, ztělesněním  spisovné češtiny. Jeho poezie byla prokládána zvláštním napětím, rozvíjí ji tak, že prokládá drobnými klepy.Často paroduje cizí text a neupozorňuje na ně, předstírá, že jde o citáty, ale sám je vymýšlí. Miloval poklady českého písemnictví, slovenštinu chápal jako nářečí češtiny.

Přejímá mezinárodní slova, ale brání se zanášení jazyka nečistými jazykovými prvky. Postavy v Povídkách mluví řečí, kterou v praxi nepoužívají, jazykové normy se vyvíjejí.

 

Povídky malostranské – vrcholný soubor (13 próz) o životě Malé Straně z dob Nerudova mládí, pronikání kapitalistických vztahů do strnulého způsobu života, zdánlivě idyla, ve skutečnosti tragické události, tón vážný i humorný, řešení tragické i smírné

Příslušníci drobné buržoazie ( pan Orel, pan Rybář) nebo chudina, žebráci ( Vojtíšek), autobiografické prvky (p. Svatováclavská mše, Jak to přišlo.

Převaha vypravování v ich formě. Autor –vypravěč, ztotožnění s postavou.

 

p. Týden v tichém domě – osudy obyvatel městského činžáku, maloměšťáci s předsudky, pokrytectví, zištnost, morální zchátralostí ( rodina Ebrových) i chudinka Žanynka, mládenec.

 

Forma próz:            povídka-          Týden v tichém domě,

Novela-            Doktor Kazisvět, Hastrman

Dopis-                Psáno o letošních dušičkách

Deník-                Figurky

 

Soubor Arabesky – črty z prostředí Prahy, kritika společnosti – Byl darebákem

 

Trhani – povídka o životě dělníků pracujících na stavbě železnic

                      

 

Přínos : spojil světovost, osobní postoj se společenským a národním, tvůrce sociální balady, rozsáhlé spektrum lyriky ( intimní, přírodní, vlastenecká, úvahová)vynikající fejetonista                 
 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< říjen / 2018 >>