Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejstarší literatura

1. 10. 2008

Nejstarší literární projevy

Pravěký člověk žil v nejtěsnějším sepětí s přírodou. Musel prosit o ochranu pomocí magických (kouzelných obřadů). Při nich zpodobňovali reálně existující jevy výtvarně ( náčrtky scén z lovu, kresby z denního života). Vše bylo doprovázeno slovem.

 

Vznikaly nejrůznější magické průpovědi, zaklínadla a zaříkadla. Rozvinul se cyklus rodinných obřadů. V nich se uplatnily písně, ukolébavky, svatební písně, pohřební pláče. Vyprávěli si starobylé příběhy, a tak vznikaly první mýty. Z mytologie se vytvářely postupem času hrdinské písně, historická epika. Základem kultovních obřadů se stalo drama.

 

Starověk

Charakteristika epochy – vznikaly státy a rozvinul se kulturní život. Ve 4. – 3. tisíciletí př.n.l. vznikalo písmo. Se vznikem  písma se  posunulo i lidské vzdělání a vnímání politiky státu. První písmo bylo piktografické čili obrázkové. Později vznikala písma hlásková.

 

Vývoj civilizace v oblasti sumerské

4.tisíciletí před n.l. Zpočátku byla zachycena literatura nauková a později v Ninive byla knihovna, kde se objevovaly i jiné dokumenty.

 

Báseň – Nářek nad zkázou města Uru – je zde zaznamenán hrůzný obraz zkázy, lidé zde umírají hlady i nemluvňata tonou v rozbouřeném Eufratu.

 

Epika a mytologie

Oblíbené jsou literární spory – protichůdných božstev, mravní podtext měly bajky.

Epos – rozsáhlá výpravná báseň o významných událostech mytologie a dějin národa o slavných činech jeho hrdinů.

 

Vrcholným dílem mezopotamské epiky je bezesporu slavný

Epos o Gilgemašovi

základem byl cyklus sumerských legend ze 4. tisíciletí př.n.l. o králi města Uruku. Nalezené zlomky dokazují jednotlivé epizody ze života. Příběh je spojen s potopou světa. Kanonická verze je restaurována.

12 tabulková epopej vypráví o obavách člověka ze smrti a marném hledání nesmrtelnosti. Urucký král Gilgemaš ( muž částečně božského původu) se protivil bohům. Spolu s Enkiduem, divokou bytostí, jehož původně bohové vyslali, aby ztrestal neposlušného krále, uskutečnil bájné činy. Porazili nebeského býka seslaného bohyní Ištar, která se zamilovala do Gilgemaše. Zabili obra Chumvavu, obludného hlídače cedrového lesa. Enkidu však z rozhodnutí bohů zemře a Gilgemaše zachvátí hrůza z vlastní smrti.

Vydá se přes mrtvou vodu hledat rostlinu nesmrtelnosti. Cestou potká moudrého Utanapišeho, literární předobraz biblického Noema. Jediný člověk přežil potopu, a proto získal od bohů rostlinu nesmrtelnosti. Gilgameš nevydrží 6dní a 7 nocí nespát a rostlinu získá a náhle ji před jeho zraky pozře had.

Lidský úděl je zemřít.

 

Báseň o stvoření – záměrem bylo zdůraznit převahu babylonského hlavního boha Marducha nad ostatní bohy.

 

Chammurabiho zákoník

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2019 >>