Řecká literatura
Řecká literatura – 8.st.př.n.l. – 1.st.př.n.l. do expanze Říma
Prehistorická fáze – ústní lidová slovesnost (mýty, báje)
a) archaické období – do 6.st.př.n.l.
epika: eposy: Ílias, Odyssea: básník Homér – slepý aiod ( 8.st.př.n.l.)
téma- válka trójská ( závěr), Trója-Ílion
řecký bojovník Achilleus proti trójskému Hektorovi
Odysseovo 10bloudění, posléze návrat do rodné Ithaky
Ílias – děj:
Hrdina Achilles se dostane do konfliktu s velitelem spojených řeckých vojsk Agamemnonem, protože ten mu sebral jeho válečnou kořist ( Bríseovnu). Zahoří prudkým hněvem, urazí se a odmítne bojovat. Zatímco trucuje, řecká vojska jdou od porážky k porážce.Patroklés přesvědčuje Achillea, aby bojoval. Odmítá, ale přenechá mu svou zbroj.Trójané brzy poznali, že ve zbroji není obávaný rek, a tak syn trójského krále Hektor s pomocí boha Apollóna Patrokla v boji zabil. Achilleus se vše dozvěděl a krutě pomstil smrt svého přítele. Usmrtil Hektora a zneuctil jeho tělo.
Odyssea:děj
Deset let uplynulo od konce trójské války a Odysseus, který upadl do nemilosti boha Poseidona a ztratil postupně všechny druhu, bloudí světem a prožívá různé epizody.Projde říší blažených Lótofagů, lidožravých Laistrygonů a krále větrů Aiola, přelstí jednookého kyklopa Polyféma, Poseidonova syna. Unikne kouzelnici Kirké a odolá zrádným Sirénám. Sestoupí dokonce do říše mrtvých, aby se setkal s duchem mrtvého Achilla, chce získat radu, jak přemoci nepřízeň osudu. Hledá cestu domů, kde už zištní nápadníci hodují a ucházejí se o jeho ženu Pénelopu.
Syn Telemarchos ( syn Odyssea) na popud bohyně Athény pátrá po otci, kterého zatím drží na ostrově Ogygii zamilovaná nymfa Kalypsó. Z příkazu boha Herma ho propouští, ale Poseidon mu ničí vor. Odysseus je zahnán do země Fajáků. Fajákové ho ve snu dovezou domů.Odysseovi se s pomocí syna Telemacha podaří proniknout do zámku, pobije nápadníky a znovu se ujme vlády.
Znaky homérského eposu:
Rozsáhlá veršovaná skladba o významných událostech
Bohatá dějovost ( příběhy, mnoho postav, určité místo, více dějových linií
Popisné pasáže i lyrické vložky
Členěn do zpěvů, kapitol
Obsahuje tzv. prvky epické šíře ( epiteta, přirovnání, detailní popisy) – zpomalují děj ( retardace)
Hlavní postavy – výjimeční hrdinové, nositelé příběhů
Zdroj – ústní lidová slovesnost, mýty
Forma:
veršovaná skladba – časoměrný hexametr ( překlad do češtiny jako 6stopý daktyl, daktylotrochej)
lyrika
elegie – píseň s doprovodem píšťaly, vážná skladba, nejen žalozpěv—Archilochos
monodická lyrika ( pro sólový zpěv, doprovod lyry)—Sapfó – básnířka na ostrovu Lesbos, založila básnickou školu Museia, kde vzdělávala dívky z aristokratických rodin ( hudbě, tanci, básnickému umění).
Milostná píseň, pijácká píseň ( k pobavení)
Anakreón – anakreontská lyrika – o víně, ženách, zpěvu
Sborová lyrika ( ódy, oslava osob) – Pindaros
Epigram ( původně oslavný verš, nápis na hrobě, pomníku, dárku, pak satiricky útočná báseň
Simónidés, Ión
Bajka ( vyjadřuje lidovou moudrost) – Aisópos ( Ezop)
Attické období 5.-4. st.př.n.l. – vrchol řecké otrokářské demokracie, rozkvět Athén
Řecké drama – z obřadních her ( oslava boha Dionýsa) byl dán základ divadla – 1 herec a chór (sbor), později 2 - 3 herci ( vždy pouze muži)
Aischylos
Byl přímým účastníkem dvou řecko-perských válek, snažil se řešit otázky mravního klimatu řecké společnosti. Zavedl druhého herce na scéně. 90 tragédií – zachovalo se 7.
Peršané – tragické postavy nesvobodných bytostí spoutané vůlí bohů a rodových tradic. Aischylos je staví do složitých situací.Marně se vzpíraly osudu, neunikly. Plnily základní morální povinnosti a doplácely na cizí krvavé spory a hříchy zděděné z minulých pokolení.
Prosebnice – tragédie, kdy Danaovy dcery prchly před sňatky s bratranci
Sedm proti Thébám -
Oresteia ( použil i třetího herce)
Připoutaný Prométheus –tragédie řeší zkázu a krutou pomstu Prométheovu. Riskoval vše pro lidi, když ukradl bohům oheň.
Sofoklés
Dožil se údajně vysokého věku a napsal 120 her, dochovalo se 7. Měl touhu stát se slavným hercem, ale měl slabý hlas, a tak sen se mu neplnil.
Tragédie:
Kladl důraz na samotný čin jedince, schopného důstojněji uplatnit vlastní vůli. Hrdinové si vyberou trest, než by byli v rukou mocných.
Aiás – hrdina díla raději volí smrt, protože nechce žít zesměšněn
Antigona – Jde o trůn ( souboj mezi Polyneikem a Eteoklem – bratry). Oba zemřou a trůn připadne králi Kreónovi. Ten prohlásí Polyneika za vlastizrádce, neboť pozdvihl zbraň proti rodnému městu. Nechce, aby byl pochován. Sestra Antigóna se však rozhodne zákaz překročit a bratra pochovat.Musí mu umožnit cestu do říše zemřelých.Činu nelituje a hrdě s k němu přihlásí, přestože ví, že ji čeká přísný trest.Kreón trvá na potrestání, i když ho prosí jeho vlastní syn, který miluje Antigónu. Nechá Antigonu zazdít. Dívka nečeká a oběsí se. Později má král výčitky, nechá odstranit zeď, ale Antigóna je mrtvá. Kreonův syn i manželka spáchají sebevraždu. Je zdrcen a všemi opuštěn.
Král Oidipus
Elektra – hrdá a věrná Agamemnonova dcera Élektra touží po pomstě z ryze lidských důvodů, zabili jí otce, chce pomstu, protože jí vadí, jak jsou vrazi klidní. Přijíždí bratr Orestés a vše vyřeší.
Oidipus na kolónu
Trachíňanky
Filoktétés
Euripidés
Napsal 80 her a zachovalo se 17 tragédií.
Odpovědnost za vývoj ve společnosti však odebral bohům a předal ji člověku, jeho rozumu, citům, vášním i schopnostem. Prožil prostý a poklidný život. Veškerý zájem věnoval studiu.
Díla:
Élektra – vypráví také o pomstě Agamemnonovy vraždy, ale syna Orestea označuje za zločince. Neměl právo zabíjet vlastní matku, přestože plnil vůli bohů.
Alkéstis
Ífigénie v Tauridě
Ífigénie v Aulidě
Hippolytos
Médea
Héraklés
Orestés
Komedie
Aristofanés
Mnoho zpráv o jeho životě nemáme. Nejvíce se dovídáme o jeho aktivitách, při kterých si dobíral významné osobnosti tehdejšího světa. Napsal 44 her, dochovalo se 11.
Jezdci
Mír
Žáby
Oblaka
Vosy
Lysistrate
Řeší aktuální politické otázky, názory, kritiky
Znaky antické komedie:
Veselohra, komický účinek
Zesměšňuje jevy života, šťastný smírný konec
Útok na politické poměry, soudobou morálku
Nevázaný žert
Dialog
Historická próza
Hérodotos – otec historie ( řecko-perské války)
Thúkydidés – kritika pramenů, věrohodnost ( peloponéské války)
Řečnictví
Démosthenés – řečník, který překonal své handicapy a dokázal splnit si své sny.
Období helénistické 4. –1. st.př.n.l.
Vědecká díla:
Eukleidés
Archimédés
Tzv. nová komedie“
Menandros