Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kubofuturismus - Rusko

22. 9. 2008

Rusko

Vladimir Vladimirovič Majakovskij (1893-1930)

19.7.1893 Bagdady – 14.4. 1930 Moskva)

Narodil se v Gruzii v rodině lesníka. Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Moskvy. Od chlapeckých dob se účastnil politiky jako sociální demokrat. V 15 letech byl vězněn, a pak ještě dvakrát.Po návratu z vězení se věnuje umění (studoval  Školu malířství, sochařství a architektury). Po vyloučení ze školy se věnuje literatuře. Důvodem vyloučení byla propagace moderního umění. Stal se spoluautorem futuristického manifestu, spoluzakladatelem avantgardního umění.

Byl básníkem, dramatikem, satirikem, malířem, filmovým scénáristou, hercem i publicistou.

Propagoval VŘSR

Rád cestoval : USA, Jižní Amerika, Francie, Německo, Španělsko, Československo.

Svůj život ukončil sebevraždou.

Podílel se na futuristickém sborníku: Políček, Já.

 

 

Monodrama: Vladimir Majakovskij

Oblak v kalhotách

        hra znaků, pojmů, sociální a meditativní obsah. Romantický titanismus vzpoury lyrického hrdiny se odehrává v hlouby jeho duše. Zakrývají ho hluboké milostné city a sociální ladění.

 

Poema:

Flétna páteř

Vojna a svět

Člověk – soucit básníka s tyranií, myšlenka odpovědnosti za osud lidstva, řada děl oslavující revoluci

 

Veršovaná dramatická poema – Mysterie-buffa

Báseň – Levý pochod

 

Poema

150 000 000

Oslavný epos

V.I.Lenin – rozsáhlý příběh o kritickém pozorovateli společnosti – sám spisovatel

 

Groteskně ladil satirické komedie v Mejercholdově divadle

Štěnice, Horká lázeň

 

Velemir Chlebnikov ( Viktor Vladimirovič Chlebnikov)

9.11.1885-28.6.1922

spolutvůrce futurismu, reformátor básnického jazyka

Pocházel z intelektuální rodiny. Po studiích matematiky a zoologie na univerzitě v Kazani studoval slovanskou filologii na univerzitě v Petrohradě a cele se věnoval literatuře. Vedl bizardní život bezstarostného tuláka, těžce snášel za války povolání do vojenské služby. Ve VŘSR spatřoval cestu k nové společnosti. S Rudou armádou se zúčastnil tažení na Teherán a na zpáteční cestě na následky sněti zemřel.

 

Prošel kroužkem symbolistů, přešel do opozice do tábora futuristů, byl teoretikem kubofuturismu. Výrazně se zaměřil na práci s jazykem a veršem – např. v básni

Zakletí smíchem 1910 – využil různých předpon, přípon, koncovek ve spojení se slovem smích. Experimentoval s jazykem, vytvořil slovo zaum, tj. univerzální světový jazyk v budoucnu, do svého hledání zapojil vedle poezie i matematiku, fyziku a astronomii. Ze syntézy poezie a vědy došel k teorii ovládnutí číselného základního zákona času, podle které lze předvídat budoucí události.

Své teorie vyložil v dílech:

Učitel a žák 1912

Náš základ 1919

Ve své tvorbě vycházel z ruského folkloru a slovanské mytologie –Lesní žínka1911

                                                                                                            Šaman a Venuše 1912

Výraznou linií jeho tvorby je utopismus

Apokalyptické poemě Jeřáb 1910 – zobrazuje zánik dosavadní generace

Tvorba marťanů, Stát času – představují ideální platonský stát „ stát času“ s ideální vládou 317 ( základní magické číslo lidstva) nejkvalitnějších občanů

Poema Ladomir – vize budoucího harmonického světa založeného na sblížení techniky s přírodou  v jednotě člověka a přírody tak, jak tomu bylo v mytických dobách.

 

Čmáranice po nebi – experiment lyrické poezie – útržky, manifesty

Poetika se vyznačuje novými typy rýmů, intonační verš, svérázné metafory. Experimentuje  s využitím slova – fonetického, tvaroslovného, významového, Oživuje archaismy ( kasanka – zástěrka, ohnivo – křesadlo), novotvary vidokruh.

Absurdita války ( prožil, hladověl, 2x prodělal tyfus, vězněn bělogvardějci i rudoarmějci)

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2019 >>