Jdi na obsah Jdi na menu
 


Husitská literatura

19. 10. 2009

3) Husitské revoluční hnutí. Odraz husitského hnutí v literatuře.

 

Nástin doby:

Konec 14.století a počátek 15. století, v této době docházelo k přiostřování třídních rozporů mezi samotnými feudály: světskými a duchovními. Světští páni chtějí půdu, která patří církvi.

Doba je obdobím ostré kritiky církevních hodnostářů ( nesrovnalost učení bible a jiné výklady bible v rámci kázání, životní praxe církve). Univerzitní vzdělání je v rukou německých mistrů ( převažující skupina tvořící univerzitní aparát). KU podporována Václavem IV.

 

Literatura:

Vznikají slovesné útvary určené širokým vrstvám: kázání ( lid se mohl přímo účastnit), píseň (literární život). Latinská literatura se stává literaturou jen úzkého okruhu lidí ( učené fórum).

Mizí mnoho literárních forem:

Rytířský epos, legenda, dramatické hry

 

Předchůdci Husovi

Konrád Waldhauser

-         pocházel z Vídně, byl povolán Karlem IV.

-         tvrdil, že bible je nadřazená církev. učení

Kniha o Antikristovi

Milosti boží

Pláč Marie Magdaleny

 

Jan Milíč z Kroměříže

-         pokračovatel, který se zřekl bohatství

-         příkladem je chudoba, což uskutečňuje program církevní obrody

 

Matěj z Janova

-         následovník Milíče

-         Napsal dílo: Pravidla Starého a Nového zákona – analýza společné situace

 

Tomáš Štítný ze Štítného

1333-1410

-         nedokončil pražskou univerzitu, věnoval se hospodářství a literatuře

-         píše pro své děti o náboženských otázkách

-         čerpal z knih kázání a rozborů

Rozhovorů s učenci

Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – věnoval je svému rádci Vojtěchu Račekovi z Ježova, sborník 4x přepisoval, 3 přípravné verze

Knihy naučení křesťanství – otázky sociálních vztahů, zůstávají na půdě katolické církve

Řeči besední – pro své děti, základní poučení o víře, přímo cituje teolog  filozofické termíny, vyjadřují k národ.j.

 

Řeči nedělní a sváteční – výklad čtení na neděli i svátek, náhrada kázání, mluví k těm, které znají náboženství

Tematika pracuje s prameny – původní spis obsahuje výklady na celý rok.

Mistr Jan HUS

1371-1415

Narodil se v Husinci u Prachatic, žil v jihočeské vísce, vystudoval artistickou fakultu,

Stal se Mistrem a vyučoval na univerzitě, byl vysvěcen na kněze, kázal v Betlémské kapli.

Zde kázal pro širokou veřejnost ( Jan Žižka z Trocnova)

Ve svých kázáních kritizoval církev, kramaření s odpustky, duchovní zastávali světské úřady.

Zastával reformní názory, a tak vznikly spory s papežem. Papež tvrdil, že Hus nechce uznat jeho autoritu. Papež udělil na Husa klatbu ( interdikt).

HUS nesměl v Praze působit, a proto odešel na poutě na hory ( Kozí Hrádek…)

Církev nemohla Husa umlčet, a proto se snažil Zikmund vylákat Husa z Čech. Odcestoval do Kostnice, aby dokázal svou pravdu.Obhájil své názory,ale byl upálen

6.7.1415

smrt pobouřila Čechy, a tak začalo husitské revoluční hnutí

 

Dílo:

DE ECLESIA ( O církvi) – souhrn kritických názorů Husa na církev. Odůvodňuje, proč Hus odpírá trpnou poslušnost papeži.

 

Výklad viery, Desatera a páteře – výklad běžných křesťanských modliteb, obrazy ze současného života, kritika rozkladu a korupce společnosti.

 

Knížky o svatokupectví – osvětluje základní kořistnické způsoby tehdejších představitelů církve, napadá zlozvyk prodávání církevních hodností

 

O šesti bludiech – názory na vztah mezi církví a životem

 

Postila, tj. Výklad svatých čtení nedělních – patrně nejčtenější dílo, sbírka kázání či spíše soubor lidově zaměřených traktátů, které začíná čtením evangelia…

 

Dcerka – spisek pro ženy

 

Listy z Kostnice – osobní korespondence

 

DE ORTOGRAFIE BOHEMIKA – O pravopise českém

 

 

 

Husitská literatura

Charakteristika:

Husitské revoluční hnutí: I. defenestrace ( 30.7.1419) vyvrcholení revolučních změn v Praze. Vyhození konšelů z oken radnice, a tím propukl boj mezi oběma tábory. Mělo to i negativní dopad i z hlediska historického.

 

4. pražské artikule:

1)      svobodné kázání boží

2)      světské panování církve – skončilo

3)      těžké hříchy trestány světskou mocí

4)      přijímání podobojí způsobou

 

 

Budyšínský rukopis

Text vznikl v době obléhání Vyšehradu (15.9.1420). Historické prameny hovoří o autorství Vavřince z březové

-         bakalář a Mistr svobodných umění

-         napsal: Píseň o vítězství u Domažlic, Husitská kronika

 

 

Struktura díla:

1)      Žaloba Koruny české k Bohu na krále uherského a sbor kostnický – hodnotí postoj císaře Zikmunda

2)      Porok ( domluva, výtka) Koruny české králi uherskému, že neřádně korunu přijal a v království české se násilím tiskne – hovoří o zdrcujících porážkách krále Zikmunda

3)      Hádání Prahy s Kutnou Horou – nejrozsáhlejší skladba 12990 veršů. Praha je obhájkyně husitství, Kutná Hora je na straně katolické církve.

 

 

Jistebnický kancionál – nejstarší sborník duchovních písní

Sborník má tři části:

1)      liturgické mešní písně

2)      duchovní písně

3)      mešní písně

 

Jednota bratrská

Petr Chelčický (1390-1460)

-         patřil k nejvýznamnějším postavám husitské doby

-         zakladatel JB

Dílo:
O boji duchovním – odmítl formu fyzického boje

 

Postila – soubor kázání

 

Sieť viery pravé – vychází z evangelijního vyprávění o Petrově zázračném rybolovu. Autor vykládá o síti, kam se chytí chudí lidé, kteří se dostanou do ráje. Hříšní lidé trhají síť. Síť trhají dvě velryby ( světský panovník a papež)

 

O trojiem lidu – dílo traktátové formy, vyjadřuje své názory otevřeně a odvážně.

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2019 >>