Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vývojové tendence nejstarší české lit. od počátku do období vlády Karla IV.

13. 9. 2009

2.

Vývojové tendence nejstarší české literatury od počátku do období Karla IV., Václava  IV.

 

Charakteristika období:

A)    polovina 9.století, vznik Velké Moravy, vládnou Mojmírovci

Rastislav požádá byzantského císaře Michala III.  o zaslání dvou věrozvěstů, aby mohli  šířit křesťanství po celé Velké Moravě. Věrozvěstové přinesli z okolí Soluně: jazyk staroslověnštinu a písmo hlaholici a posléze byla vytvořena cyrilice ( později azbuka).

U nás psali později latinkou.

 

Rozdělení literatury:

1)      Staroslověnská literatura:

Život

 

Kyjevské listy – 9./10.st., členění textu na stejně dlouhé úseky, překlad evangelia – mešní formuláře, předmluva ve verších

 

Proglas – průbojná báseň, odkaz cyrilo-metodějské tradice. První báseň, která zdůrazňuje právo člověka rozmlouvat s bohem mateřským jazykem

 

Verš 24

„Slyšte Slovo od boha přišlo“

 

Život Konstantinův – 40 rukopisů ( asi Kliment Veliký)

je psán vysokým slohem a s mnohými filozofickými úvahami. V obsahu nalezneme disputace s Chazary, nalezení ostatků svatého Klimenta

je popisován jako velký filozof

 

Život Metodějův – prostší styl, je popisován jako právník. Tento příběh byl popisován s minimem zázračných jevů.

 

Paterik – ( Knihy otců) – vyprávění o mniších, vzdělavatelná četba

Zákon sudnyj ljudem

Nomokánon –církevní předpisy, právnická literatura

 

2)      Období zápasu dvou kultur

10. a 11. století        

Legendy, anály, písně         

 

Charakteristika doby:

Vytvoření nového státu – Český stát, Přemyslovci – hlavní centrum Praha, kult čs. světce Václava

Nositel vzdělanosti – církev

Do 11. st. staroslověnská – Sázavský klášter

 

Život knížete Václava ( První staroslověnskou legendu o sv. Václavu) – nejcennější příběh, psána staroslověnsky, autor neznámý. Nejedná se o legendu vyspělého středověku, není prosycen zázraky, v této době se neobjevuje kult světce. Napsáno brzy po smrti Václava. Dílo tendenční, oslava knížecí moci, oslava lidových prvků.

Kompozice – dobře zvládnuta

 

Legenda Kristianova ( Život a umučení svatého Václava a jeho babičky Ludmily)

Legenda byla napsána 10. – 14. stoletím

Autor byl benediktýnský mnich-Břevnov

Crescende Fide – legenda od Gumpolda

Obsah:

Prolog- vylíčení života sv. Ludmily

1.      kapitola – výklad o počátcích křesťanství v Čechách i na Moravě

2.      kapitola – o životě Slovanů

3.   – 5. kapitola – o převrácení kněžny Ludmilky na víru, o jejím umučení

6.   – 10. kapitola – život a umučení svatého Václava, pohřeb – přenesení – zázraky nového světce

Hospodine, pomiluj ny – první česká píseň, konec 10.století, staroslověnský původ

( zbytky staroslověnštiny), byla zpívána při slavnostních příležitostech – funkce hymny

prosba o mír, úrodu

pomiluj – smiluj se

spase – spasiteli

Pražské hlaholské zlomky

 

3)      Období vítězství latiny

Kronika, glosy

 

 Chronica bohemorum – Kosmas

Kosmas – pocházel z Čech, nevíme z jaké vrstvy, ale museli býti bohatí. Kosmas studoval v cizině, pod slavným mistrem Frankem. Setrvával ve službách pražského chrámu sv. Víta ( kanovníkem, děkanem svatovítské kapituly)

Vysvěcen na kněze 1099, předtím byl jáhnem. Měl manželku Božetěchu a syna Jindřicha Zdíka.

Obsah: 1. kniha – odvozuje všechny děje od biblických postav, mýtický dávnověk: potopa světa, zmatení jazyků, …Děj končí Vládou Břetislava I. ( nástup na trůn). Bájná knížata: Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl…

Bájné vypravování starců, dvě předmluvy , popis života pův. ob. : ctnostné mravy, poctivost, ušlechtilost, milosrdenství…

            2.  kniha – zahrnuje celé 11. století

3.      kniha – Píše o historických událostech, který byl  svědkem, končí zprávou o Kosmasově smrti

 

Charakteristika:

země, v níž sídlí Slované a později Češi,

bohaté líčení epizod

Používá : exkurzy, přirovnání, citace, kóla

 

Pokračovatelé: Petr Žitavský, Ota

 

 

4)      Vznik česky psané literatury

Demokratizace, laicizace, kroniky

            Svatá Václave – chorál ( oslavná báseň), lidé prosí Boha

            Alexandreis – popisuje události, které se zúčastnili kult Alexandra

Verš byl pravidelný – 8 slabik, sylabický, spojený sdruženým rýmem, důraz je kladen na kvantitu samohlásek

 

            Dalimilova kronika – česká veršovaná skladba s historickým obsahem, dodržen obvyklý středověký způsob kronikářského vyprávění ve 106 kapitolách líčí události od potopy světa až po začátek

           

Duchovní lyrika: Ostrovní píseň, Kunhutina modlitba, Spor duše s tělem

 

Legenda o sv. Kateřině – Jedna třetina básně popisuje život svaté Kateřiny jako obrácení pohanské dívky na křesťanskou víru. Měla si vzít císařova syna, odmítá, okamžik zasnoubení s Kristem. Nechtěla provdat, a tak byla mučena ( lámána v kole, morbidní popis – příprava mučících nástrojů, bičování – rány se zbarvují v 6 barvách…

Legenda o sv. Prokopu – historická postava, skladba byla prostší, zařazena do Hradeckého rukopisu…Zázračné motivy nejsou rozpracovány, jazyk je prostý, hovorová mluva.

Středověké drama

Mastičkář – scéna, motiv byl vykázán z kostela, protože nové prvky měly už hodně daleko k církevním obřadům, tématem i jazykem. Náměty o vzkříšení Abrahamova syna Izáka, děj hry je umístněn do prostředí středověkého trhu, základem námětu je scéna z velikonočních her. Předvádí se v ní cesta 3 Marií, které chtějí balzamovat Kristovo tělo. Odchází k prodavači mastí a dryáčnické získávání zákazníků ( mastičkář Severin, sluha Rubín)

Milostná lyrika : Závišova píseň

Světská lyrika : Dřevo sě listem odievá

Jměj sě dobře, srdečko

Stratilať jsem mileho

 

Zábavná próza:

Trojanská kronika

            Tristan a Izolda

 

Satira: Žákovská

Podkoní a žák – 2 chudí lidé se hádají v krčmě, kdo z nich má lepší postavení, odhalují své vlastní nedostatky svého postavení i charakteru. Líčen je život ve staročeské krčmě, humorný popis zevnějšku, gest postaviček…

Píseň veselé chudiny

 

Měšťanská: Hradecký rukopis – Desatero kázanie božie

                                                     Satiry o řemeslnících a konšelích

                                                     O Lišce a džbánu

Smil Flaška z Pardubic : Nová rada

Patří sem i starší skladby ( Svár vody s vínem, Rada otce synovi)

Nová rada – mladý král lev ( Václav IV.) žádá  po nástupu na trůn sněm 44 zvířat o rady, jak vládnout. Zvířata přednáší své rady ( rady obecné, nadčasové)…

 

Odborná próza: kronika Přibíka Pulkava z Radenína

Právnické spisy: Ondřej z Dubé

 

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2019 >>