mluvnice, věta, souvětí
Skladba – věta – základní větné členy – rozvíjející větné členy- souvětí – podřadné, souřadné
Cíl: Souvětí
Struktura:
a) opakování
b) věta a její členy
c) věty z pohledu větného rozboru
d) věty z pohledu mluvčího
e) hlavní věty tvoří mezi sebou vztahy, které nazýváme poměry mezi větami hlavními
f) větné členy vytvářejí základ vět vedlejších
Věta
Větné členy
- mohou být jen plnovýznamová slova. Jako větné členy neurčujeme spojky, částice, podstatná jména a zájmena v 5.p., většinou citoslovce
- stavba jednoduché věty : věta dvojčlenná ( část podmětovou a přísudkovou)
· : věta jednočlenná ( bezpodmětová -má část přísudkovou
· větný ekvivalent ( neslovesná věta)
· základní člen:podstatné jméno, příslovce, částice, citoslovce
Větné členy | Vyjádřen slovním druhem | Co vyjadřuje otázky, příklady | Pamatuj si |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ZVČ |
|
|
|
|
|
|
|
Podmět |
|
|
|
|
|
|
|
Přísudek |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
RVČ |
|
|
|
|
|
|
|
Předmět |
|
|
|
|
|
|
|
Příslovečné určení |
|
|
|
|
|
|
|
Přívlastek |
|
|
|
|
|
|
|
doplněk |
|
|
|
|
|
|
|
Jak postupuji při určování větných členů?
- určím podmět a přísudek
- vyhledám řídící a závislé větné členy
- určím slovní druh řídícího i závislého větného členu
- zamyslím se, co vyjadřují větné členy
- tázacím slovem a členem řídícím se ptám na člen závislý. Určím jeho druh.
- Při jednotlivých krocích provádím i grafický rozbor
Příslovečné určení
= rvč, který vyjadřuje okolnosti a vztahy za kterých děj probíhá.
Kde?Kam?Odkud?Kudy?
Místa na louce, na pole, krajem……………………………..místa
Kdy?Odkdy?Dokdy?Jak dlouho?Jak často?
Denně, o půlnoci,od loňska………………………………….času
Jak?Jakým způsobem
Dobře, špatně………………………………………………..způsobu
Kolik?O kolik? Jakou měrou?
Značně unavený……………………………………………..míry
Proč?Z jaké příčiny?Z jakého důvodu?
Díky tobě, od pláče…………………………………………..příčiny( příčinu rozumíme skutečnost, která děj předchází)
Proč ?Za jakým účelem?
Pro zábavu……………………………………………………účelu ( účel vyjadřuje skutečnost, která následuje)
Souvětí podřadné vzniká spojením dvou nebo více vět jednoduchých. Kolik je v souvětí základních dvojic ( základních větných členů věty jednočlenné), tolik je v něm vět.
Souvětí podřadné – je souvětí, kde jakýkoliv větný člen může rozvíjet větu hlavní. Věta, která zastupuje větný člen, se nazývá věta vedlejší.
Věta, která nezávisí na jiné větě v souvětí, se nazývá věta hlavní.
Pavel pozoroval auto, které zastavilo tam, kde tiše končí ulice.
kde 3.V Kde zastavilo?
Věta, která závisí na jiné větě, je věta závislá.
Věta, na níž závisí jiná věta, je větou řídící.
Jak to bude vypadat v našem souvětí?
- věta řídící
- věta řídící a závislá
- věta závislá
Má-li souvětí jen jednu hlavní větu, jedná se o souvětí podřadné.
Má-li dvě a více vět hlavních, jedná se o souvětí souřadné.
Věta závislá je ke své větě řídící vždy připojena pomocí spojovacího výrazu.
Spojovacím výrazem může být:
a) spojka podřadící
b) vztažné zájmeno
c) příslovce
Druhy vedlejších vět:
Pavel pozoroval, že auto tiše zastavilo.
Koho,co pozoroval? Tiše zastavující auto
Že auto tiše zastavilo
Podobně jako předmět i ostatní větné členy můžeme nahradit větou vedlejší.
Udělal to, aby byl spokojen.
Proč to udělal?
Aby byl spokojen
Vedlejší věta účelová
Potkal muže, kterého neznal.
Jakého muže potkal?
Kterého neznal
Vedlejší věta přívlastková
Překvapilo mě, že se začervenala.
Kdo, co mě překvapilo?
Že se začervenala
Větné členy | Vyjádřen slovním druhem | Co vyjadřuje otázky, příklady | Pamatuj si |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ZVČ |
|
|
|
|
|
|
|
Podmět | Podstatné jméno, přídavné jméno… | Kdo,co |
|
|
|
|
|
Přísudek | Většinou sloveso |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
RVČ |
|
|
|
|
|
|
|
Předmět | Všemi pády kromě 1. a 5.p. |
|
|
|
|
|
|
Příslovečné určení | místní | Kde, odkud, kudy, kam |
|
|
|
|
|
| časová | Kdy, odkdy, jak dlouho, jak často, dokdy |
|
|
|
|
|
| způsobová | Jak, jakým způsobem |
|
|
|
|
|
| měrová | Jak hodně, do jaké míry |
|
|
|
|
|
| příčinná | Proč, z jaké příčiny |
|
|
|
|
|
| účelová | Proč, za jakým účelem |
|
|
|
|
|
| podmínková | Kdy, za jaké podmínky |
|
|
|
|
|
Přívlastek |
| Jaký, jaká, jaké |
|
|
|
|
|
doplněk |
|
|
|
|
|
|
|
Příklady souvětí:
- Je nutné, aby ses jim omluvil.
- Kdo jinému jámu kopá, sám do ní spadne.
- Kdo mi dobře neporozuměl, může se znovu na všechno zeptat.
- Kdo chce dosáhnout dobrých výsledků, musí vynaložit velké úsilí.
- Hospoda byla, jako by ji vymetl.
- On není takový, aby nás zradil.
- Zapomněl jsi, že mu máš poděkovat.
- Myslím, že mi nedůvěřuje.
- Kde se pivo vaří, tam se dobře daří.
- Udělal vše tak, jak si to rodiče přáli.
- Až přijdu, promluvíme si.
- Utíkal, jako by mu za patami hořelo.
- Naber si zlata tolik, kolik uneseš.
- Není nutné, abys tam šel.
Druhy vět podle postoje mluvčího:
Doplň znaménka:
- Přines věci
- Proč nepíšeš
- Sedněte si a mlčte
- Máš dnes úkol
- Dnes půjdeme do kina.
- Jaké známky máš ve škole?
Sebehodnocení:
- Jak jsem se dnes snažil?
- Pochopil jsem novou látku?
- Snažil jsem se?
- Proč bychom se měli zdokonalovat v jazyce?