Jdi na obsah Jdi na menu
 


opakování - sloves

23. 11. 2007

 Čeština – slovesa – tematický celek: tvarosloví ( nauka o slovních druzích)

Cíl: slovesa

 

Struktura:

a)      opakování sloves

b)      opakování podstatných jmen

c)      opakování vět vedlejších

d)      opakování stavby slova

e)      shrnutí

f)        zhodnocení cíle

g)      sebehodnocení

Opakování sloves:

Slovesa vyjadřují děj, činnost, proces, stav a změnu stavu. Tvoří základ české věty. Patří mezi základní ohebné slovní druhy. Určitý tvar slovesný má funkci přísudku ve větě. Slovesa se časují ( časování – konjugace). Název je odvozen od základní mluvnické kategorie sloves – času. Čas může být vzhledem k okamžiku promluvy minulý ( děj už proběhl), přítomný

( právě probíhá), budoucí ( teprve proběhne).

Obvykle se určuje i slovesný vid u sloves. Vztahuje se k významové stránce slovesa. Dále určujeme slovesné třídy a vzory. Slovesné tvary jsou vyjádřeny pouze jedním slovem jednoduché ( zpívám, napíši). Složené tvary se skládají z více slov ( zpíval by).

 

Slovesné tvary určité a neurčité

K neurčitým slovesným tvarům patří:

Příčestí činné : kupoval, dělal

Příčestí trpné : kupován, dělán

 

Druhy sloves:

Plnovýznamová: náležet, patřit

Neplnovýznamová : být, bávat

Slovesa se časují, vyjadřují  se různými tvary

v     Osobou ( první, druhou, třetí)

v     Číslo  ( jednotné, množné)

v     Čas ( přítomný, minulý, budoucí)

Způsob ( oznamovací, rozkazovací, podmiňovací)

v     Rod ( činný, trpný)

v     Slovesný vid – schopnost slovesa vyjádřit dokonavost – ohraničenost děje

 Dokonavá slovesa – ohraničený děj ( děj budoucí – napíši, hodím, připravím)

Nedokonavá slovesa – neohraničený děj – probíhající – tedy časově nekončící

( dělat – budu dělat, ležet – budu ležet).

v     Slovesné třídy a vzory

Určování slovesných tříd provádíme podle zakončení 3. osoby čísla jednotného přítomného času, dělíme slovesa do pěti slovesných tříd, k jednotlivým vzorům zařazujeme slovesa podle zakončení kmene minulého:

 

Slovesné třídy

Zakončení sloves

3.os.č.j.

přít. čas

Vzory

Kmen

minulý

poznámka

 

1.třída

-e ( před nímž není –n-

-j-

Nes-e

Ber-e

Maž-e

Peč-e

Umř-e

Nes-l

Bra-l

Maza-l

Pek-l

Umře-l

 

 

2.třída

-ne

Tisk-ne

mi-ne

zač-ne

Tisk-l

Minu-l

Zača-l

 

 

3.třída

-je

Kry-je

Kupu-je

Kry-l

Kupova-l

 

 

4.třída

Pros-í

Trp-í

Prosi-l

Trpě-l

 

 

5.třída

dělá

Děla-l

 

 

 

 

Text

Petrovi se nechce do školy, nikomu . Chce mít ještě prázdniny. Těší se, ale na kamarády. Především na Aleše. Ale na jejich místě sedí Libor, největší rváč ze třídy. Křičeli a pak se začali prát. Děvčata ječela. Přišel učitel.

 

Kdo dřív přijde, může si vybrat?

Myslíte si, že to platí vždy a všude?

 

 

Ceníme si:

Síly, odvahy, pravdomluvnosti, smyslu pro humor, zdvořilosti, citlivosti, dravosti, sobeckosti, snahy proniknout, ctižádostivosti, zbabělosti, podlézavosti…

 

 

Opakování podstatných jmen

 

 

Motivace : lze navodit dobrá atmosféra hrou - každý vysloví své jméno a rychle určí vzor 

v     Opakování – fixace pojmů spojených s tvaroslovím ( podstatná jména)

Formou myšlenkových map ( napíšeme základní pojem doprostřed kruhu a poté jakoby vystřelujeme blesky směrem ke kraji papíru. Ke krajům doplňujeme pojmy:

Ø      Definice podstatných jmen

Podstatná jména jsou názvy osob, zvířat, věcí – konkrétní ( obecná jména), názvy vlastností, činností, dějů – abstraktní ( láska, krása). Rozeznáváme podstatná jména podle čísla na pomnožná ( kdy množné číslo vyjadřuje jednu věc – dveře, vrata), hromadná ( kdy jednotné číslo vyjadřuje mnoho věcí), látková ( písek)

ØSkloňování – určení mluvnických kategorií ( pád – 7, číslo 2 + duál u skloňování lidských párových orgánů, rod – mužský – životný, neživotný, střední, ženský, vzory – 14)

ØRozlišovat významy: konkrétních a abstraktních pj

ØPřesně pochopit význam obecných a vlastních jmen ( nutnost  použít pravidla českého pravopisu)

ØOvládat vzory podstatných jmen rozdělených podle rodů

  

Hledání souvislostí ( řešení úkolů na liště) – báje, pověst…soutěž ve vypravování bájí

 

Jak postupuji při určování větných členů?

  1. určím podmět a přísudek

  1. vyhledám řídící a závislé větné členy

  1. určím slovní druh řídícího i závislého větného členu

  1. zamyslím se, co vyjadřují větné členy

  1. tázacím slovem a členem řídícím se ptám na člen závislý. Určím jeho druh.

  1. Při jednotlivých krocích provádím i grafický rozbor

 

Stejným způsobem se ptáme na vedlejší věty.Určete graf věty a větu vedlejší.

Cvičení je zaměřeno na vedlejší věty, které rozvíjejí určité větné členy:

 

Je nutné, aby ses omluvil.

 

 

 

Vysvědčení nebylo tak hrozné, jak jsem se obával.

 

 

 

 

 

 

 

Raci tu nežijí, protože mají rádi čistou vodu.

 

 

 

 

Opakování stavby slova:

 

Slovo je složeno z částí: kořene, koncovky, přípony, předpony

Kdy rozbor stavby slova provádíme?

-         při zjišťování příbuznosti slov:

-         vyčleníme koncovku ( osobní i pádovou, odtrhneme předponu, vyznačíme příponu, určíme kořen slova

Cvičení na rozbor stavby slova:

a) bezcenný, radosti, územní,zatroubili, rozhlásím

předpona

kořen

přípona

Koncovka pádová

Přípona+ koncovka – příponová část

 

 

 

 

 

 

 

Sebehodnocení

  1. Co se mi povedlo?

  2. Co musím zlepšit?

  3. Proč se musím učit? – podstata všeho snažení a neustálé sebezdokonalování

  4. Budu to potřebovat ve svém budoucím životě?

 

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2019 >>