Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úvaha

11. 10. 2008

Úvaha

-         útvar slohového postupu úvahového ( nejnáročnějšího)

-         autor se zamýšlí na základě získaných poznatků nad problémem dospět k obecnějšímu závěru

-         hloubka úvahy ovlivněna: úrovní myšlení, životními zkušenostmi, bohatstvím poznatků autora

úvaha – filozofická, historická, citově podbarvená

úvaha se vyskytuje v uměleckých dílech ( součást řeči vypravěče…vysvětluje, zdůvodňuje děj, součást řeči postav- úvahy, jak se chovat, rozhodování, hodnocení jiných, subjektivních charakter

 

v publicistice – úvodník, komentář

ve vědeckém díle – na začátku nebo v závěru ( výhledy, perspektivy), posuzování problému, hledisko, různé názory, komentování názorů i vlastních myšlenek

 

Společné rysy úvahy s výkladem

a)      práce s fakty

b)      příčinné vztahy mezi nimi

c)      podmínky vzniku

d)      rozvoje, jejich podstata, následky, účinky, účel, důsledky, hodnocení, postoj, perspektiva

 

Rozdílné rysy:

-úvaha nepracuje se všemi fakty

-nerozebírá je

-nevyužívá experimentu

-přemýšlí a hodnotí je

-         vyvozuje obecné závěry

-         nepoučuje

-         nechce poučovat – přenést k zamyšlení

-         naznačuje řešení, hodnotí

-         subjektivní postoje a názory autora

-         odraz ve volbě prostředků

 

témata:

různorodost, aktuální jevy, obecné vlastnosti

kompozice

logická stavba

od zkušeností, prožitků k jejich hodnocení a obecným závěrům

od obecného ke konkrétním

od obecného přes konkrétní příklady k obecným

 

východisko

zkušenosti, obecné poznatky

subjektivita autora

zamyšlení, přemýšlení, konkrétní příklady

nebezpečí předčasné generalizace

 

závěr

zásady, obecné závěry

návrh osnovy:

I.                    Úvod- cíl úvahy

II.                 Vlastní úvaha – přemýšlení, uvažování, hodnocení, dílčí myšlenky a shrnutí, pozor na předčasnou generalizaci, čím je úvaha hlubší, tím je kvalitnější

III.               Závěr – zdůraznění, shrnutí, vyvozují základní myšlenky úvahy

 

Jazyk úvahy

Výrazy širokého významu ( vztah, cíl, východisko, prostředek)

Hodnotící výrazy – adjektiva ( vynikající, prostý)

Substantiva ( úspěch, nespokojenost)

Adverbia (velmi, výborně, zcela)

Výrazy emocionální, metafory, jazyková pestrost

 

Syntax

Spojování otázek, otázek a odpovědí, řečnické otázky, věty zvolací, žádací, logická návaznost vět

 

Úvahový charakter mají:

SS- vztah důvodový, důsledkový, stupňovací, odporovací, vylučovací, vysvětlovací

SP-vedlejší věty příčinné, účelové, způsobové, podmínkové, účinkové, přípustkové, přirovnávací

Několikanásobné větné členy, výčet, souřadné spojení vět hlavních i rovnocenných vedlejších, volné přiřazování,paralelismus

 

Obraty podněcující úvahu:

Zamyslíme-li se…, položme si otázku, …někdy se…

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2019 >>