Jdi na obsah Jdi na menu
 


Větná skladba

11. 10. 2008

Věta –je uspořádaný celek, který se skládá ze slov, obsahuje přísudek

Věta má stránku:

a)      významovou – obsah věty

b)      mluvnickou – vztahy mezi větnými členy

c)      zvukovou – větný přízvuk, slovní přízvuk

d)      grafickou – věta začíná velkým písmenem

 

Věta

1.      jednoduchá

a)      holá ( pouze základní větné členy – podmět a přísudek)

b)     rozvitá ( obsahuje další větné členy)

c)      věty dvoučlenné ( dva základní členy)

d)     věty jednočlenné ( pouze jeden větný člen)

e)      kladné

f)       záporné

 

Druhy vět podle funkce v komunikaci ( podle postoje mluvčího)

1.     oznamovací – někomu něco oznamujeme, tvrdíme, o něčem se informujeme, sloveso bývá ve způsobu oznamovacím

2.     tázací – vyjadřuje otázku, na někoho se obracíme pro informaci, doplnění informace, sloveso bývá ve způsobu oznamovacím či podmiňovacím, ukončeny jsou otazníkem

a)      zjišťovací – ptáme se, zda obsah platí, či ne, odpovídáme ano – ne, na konci melodie stoupavá: Přišla bys k nám? Máš úkol?

b)      Doplňovací – doplňujeme neúplnou informaci, zpravidla jsou uvedeny tázacím zájmenem, příslovcem, číslovkou: Kdo to udělal?

c)      vylučovací – zjišťujeme, která z možností je správná: Chceš jíst, nebo ne?

d)      Rozvažovací – ptáme se sami sebe na další postup: Mám se přihlásit?

e)      Řečnické – mají formu věty tázací, nevyjadřují však otázku, ale tvrzení, na které řečník sám přišel: Uměl by to dnes vůbec někdo?

f)        Nepravé otázky – mají sice formu věty tázací, nevyjadřují však otázku a záměrem mluvčího není dosáhnout odpovědi, ale spíše snaha vyjádřit rozpaky.

g)      Rozkazovací – někomu něco přikazujeme, zakazujeme, na konci píšeme zpravidla tečku, pouze jde-li o důrazný zákaz, píšeme vykřičník.

h)      Přací – vyjadřujeme přání, aby se něco příznivého stalo, či nestalo, věty jsou uvedeny částicemi: ať, kéž, nechť

i) Zvolací – vyjadřují citový poměr k vyjadřované skutečnosti , jedná se o věty oznamovací, tázací, rozkazovací či přací pronášené se silným citovým zabarvením.

 

Nahraďte tvary zájmena který tvary zájmena jenž

Škola, o které

Pro matku, kterou

Dítě, které

Kamarádi, kteří

Vchod do parku, kterým

Svému příteli, kterému

Členové kroužku, kteří

O zvířatech, která

Náš pes, kterého

Chlapci, kteří

 

Dokonči věty vedlejší:

 

Škola, o které

Pro matku, kterou

Dítě, které

Kamarádi, kteří

Vchod do parku, kterým

Svému příteli, kterému

Členové kroužku, kteří

O zvířatech, která

Náš pes, kterého

Chlapci, kteří

 

 

Stejným způsobem se ptáme na vedlejší věty.Určete graf věty a větu vedlejší.

Cvičení je zaměřeno na vedlejší věty, které rozvíjejí určité větné členy:

 

Je nutné, aby ses omluvil.

 

 

 

 

 

 

 

On není takový, aby nás zradil.

 

 

 

 

 

Hospoda byla, jako by ji vymetl.

 

 

 

 

 

 

 

Kdo lže, ten krade.

 

 

 

Už není takový, jaký byl před lety.

Podtrhneme vlnovkou základ přísudku

  1. Petr mi přál šťastnou cestu.

  2. Na zemi ležel obal od sušenky.

  3. Děti hrály na dveře domu fotbal.

  4. Hledal tě tu nějaký člověk.

  5. Lucie a Alžběta nezaplatily zálohu na školní výlet.

  6. Vyprávěli jsme o Vánocích.

  7. Louka je posetá květinami.

 

Shoda podmětu s přísudkem

Koně klusal- parkem. Lidičky se podivoval- tomu, co se stalo. Rodiče se zlobil- na děti za to, co provedl-. Sněhuláci stál- jeden vedle druhého. Zástup- lidí protestoval- proti nesm-slnému vraždění. Chlapci jel- na kolech mírovou jízdu. Bylo chladno a ruce je zábl-.

 

Odchylky ve skloňování podstatných jmen – Slova v závorkách změňte do náležitých tvarů?

 

  1. Zajíc stříhal ( dlouhé ucho).2. Hrnec měl uražena obě ( ucha). 3. Síť s ( velká oka) . 4. Rozdělával jsem to ( vlastní ruka). Dítě mávalo na babičku ( baculatá ručička). Třetí den po operaci stál na ( své noze). Stůl s ( rozviklaná noha). Netrpělivě poskakoval po ( dvě nohy). Hodinky s několika ( malá ručička).

 

 

Větná melodie  - doplňte znaménka

Z talíře to vonělo velmi podivně

Ale to už jsme se v našem příběhu octli v bytě Henriho Simpsona

Chutná ti, příteli

Neuvěřitelné

Ale výživné

 

Obsah každého souvětí vyjádřete větou jednoduchou

  1. Vyslechli i vránu, která hlasitě krákorala.

  2. Král navádí orly, aby hubili myši.

  3. Musíme ji odvolat, než bude večer.

  4. Je nutné, abychom okamžitě rozhodli.

  5. Srnec nemohl přijít, protože onemocněl.

 

Zhodnocení cíle: Musíme neustále opakovat, abychom se zlepšili.

Sebehodnocení:

  1. Jak jsem se dnes snažil?

  2. Opravdu nemohu víc věnovat své přípravě?

  3. Proč bych nemohl?

  4. Hlásil jsem se?

  5. Uměl jsem?

 

 

Vztah mezi přísudkem a podmětem ( základní větné členy)

Maminka šila halenku.

Maminka …podmět

šila ……….přísudek

Přísudek přisuzuje podmětu činnost.

Přísudek se shoduje s podmětem.

 

 

Pravopisné cvičení:

Musíme nejprve celý diktát přečíst, a poté můžeme diktovat po krátkých větách, nebo po kratších úsecích.

 

Přísudek – základní větný člen, který vyjadřuje, co dělá podmět ( původce děje):

a)      slovesný

b)      jmenný se sponou

c)      jmenný beze spony

 

Slovesa většinou vytvářejí ve větách přísudek.

Plnovýznamová slovesa: dělat, chodit, stát

způsobová slovesa: muset, moct, chtít, mít, smět

fázová slovesa: začít, začínat, přestat, přestávat

sponová slovesa: být, bývat, stát se, stávat se

 

Vytváříme věty pomocí způsobových sloves:

Mirek chtěl zvítězit.

  1.                             

  2.                            

  3.                             

 

Eva mohla studovat na střední škole.

1.                 

2.               

3.     

Musíme číst a recitovat verše.

1.   

2.      

3.       

 

Větné členy:

VČ ----------------------ZVČ------------------PO

                                                                         

                                         RVČ------------------PT

                                                                         PU ( MÍSTA, ČASU, ZPŮSOBU,             PŘÍČINY, ÚČELU)

                                                                          PK S,N

                                                                          DO

 Věta – spojení několika slov, které jsou dány slovosled

Každá věta je také určitou výpovědí:

a)      výpověď má určitý obsah

b)      vztah jazykových prostředků k realitě

c)      vztah větných členů

d)      gramatickou formu ( větnou – dvojčlenné, jednočlenné věty)

e)      nevětnou (větný ekvivalent)

f)        větnou melodii

 

Doplňte 10 vět:

 

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

 

 

Hledáme tázací věty a určujeme zjišťovací či doplňovací

 

Otázky zjišťovací:

Melodie stoupavá – Zítra zůstaneš doma?

Melodie stoupavě klesavá – Jestlipak zůstaneš zítra doma?

Částice: jestli, jestlipak, zdalipak … uvozují zjišťovací otázky

 

Otázky doplňovací

Tázací slova: jaký, koho, co, kde, kdy

Melodie klesavá: Kde zůstal Radek? ( nejvyšší tón je na tázacím slově)
Melodie stoupavě klesavá: Kde zůstal Radek? (nejvyšší tón je na slovese)

 

 

 

rozkazovací věta

( rozkaz, zákaz, povel, pokyn, rada, nabídka, doporučení, návod, prosba, výstraha, obava)

a)      věta dvojčlenná – Rozsviťme světla!

b)      Větný ekvivalent – Pozor!

 

Pravopisné cv.

Opakování vyjmenovaných slov

Opakování podstatných jmen

Opakování přídavných jmen

 

Shrnutí větné skladby

Sebehodnocení své práce

  1. Jak se zapojuji do vyučovací hodiny?

  2. Snažím se zapojovat aktivně do hodin?

 

 

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2019 >>