mluvený projev - řečnické triky
Rétorika – mluvené slovo – komunikativní dovednosti – projev – dokonalost – srozumitelnost
|
Cíl: řeč mluvená
|
|
Struktura:
a) kontrola dú
b) zadání dú
c) opakování minulé látky:
1. Co označujeme pojmem rétorika?
|
2. Kdo je rétor?
|
3. Popište jaký měl problém nejuznávanější rétor?
|
4. Kdo byl Sokrates, jak zemřel?
|
5. Co víme o středověku?
|
6. Jak vznikala rétorika ve středověku?
|
d) nová látka
e) mluvní cvičení
Hra se slovy, skládání vět, řetězové vyprávění…
f) příprava na písemnou práci
g) shrnutí
h) zhodnocení
i) sebehodnocení
Nová látka:
Řeč mluvená – komunikace je nejdůležitější pro styk mezi lidmi, nutně potřebujeme správně komunikovat, abychom uměli hovořit na jakékoli téma.
Projev – verbální
Neverbální – nonverbální
-mimika, gesta, postoj těla ( existuje tvrzení, že není důležité, co říkáš, ale jak to říkáš).
- rétor si nezajistí pozornost křikem ani afekty
- získá si pozornost tím, že ztiší hlas – hovoří tiše. Měl by vědět, kdy může mluvit nahlas a kdy ne.
- Lepší je hlubší hlas, působí lépe na posluchače, má uklidňující dojem
- Musí umět oddělovat slova, věty, největší pozornost si získá, když šeptá.
Hlas – genově daný aparát, ale víme, že můžeme s ním pracovat jako Démosthenés. Hlas se mění stářím.
Herci – hlas – musí neustále na svém hlase pracovat, neboť je jejich nástrojem
Modulovat – znělost souhlásek
Pro srovnání připomínáme, jak si pomáháme při psaní argumentačního eseje v programu RWCT, tedy jak by asi vypadaly části naší chrie.
1. Tvrzení (hypotéza, výrok, hlavní myšlenka)
|
2. Důvody pro tvrzení
|
3. Důkazy
|
4. Společná východiska (skryté či sdílené obecnější přesvědčení, východisko)
|
5. Protiargument (a jeho vyvrácení)
|
6. Závěr s výhledem
|
· Co jsou to řečnické triky?
|
· Jsou vždy nečestné?
|
· Má to cenu se jim učit?
|
· Jaké nejčastější triky na sebe (a na nás) zkoušejí třeba naši politici?
|
· Jak jim čelit?
|
Dostali jste někdy otázku, která vás zarazila, protože ať odpovíte cokoliv, vždy z toho vyjdete špatně. Uveďte příklad. Na všechno je lék - jen se nebát zeptat.
Co když je rozumový konflikt ještě navíc podbarven negativními emocemi - dotčeností, vztahovačností, vztekem, povýšenou arogancí atp.
Dobře víme, že chlácholením rozzuřujeme zuřivce ještě více.
Mlčíme - dáváme mu za pravdu.
Oponujeme, vysvětlujeme - on se rozzuřuje ještě více.
Co tedy dělat, když třetí možnost - kromě mlčet/nemlčet - už není?
· Dají se některé konflikty vyřešit tak, že budou naprosto spokojeny obě strany?
|
· Co když se střetnou dva dokonalí řečníci, kteří oba znají všechny triky a protitriky. Kdo vyhraje?
|
· Jak a proč vlastně vznikla lidská vlastnost agresivita a hádavost?
|
· Hádají se jinak muži a jinak ženy? V čem? Na co si je třeba dát pozor v hádce s opačným pohlavím?
|
Před tabulí jako na ledu
17. října 1998
Nejspíš už víte, že strávit celý večer nad učebnicí nemusí nazítří u tabule znamenat ovace a jedničku v kapse. Výsledek zkoušení nebývá přímo úměrný skutečným znalostem, pokud je neumíte správně prodat. To sice zní hodně pesimisticky, ale pozor! Poučka funguje naštěstí i opačně. S nepříliš hlubokými znalostmi lze docílit skvělých výsledků, pokud víte, jak na to. Stejně jako v krasobruslení totiž sklízíte body především za umělecký dojem.
Už během učení je třeba si informace rozdělit na klíčové a doplňkové. To vám potom pomůže logicky poskládat myšlenky tak, aby měly hlavu a patu, a hlavně aby obsahovaly jádro sdělení. Musíte ukázat, že nevrčíte jako kolovrátek nabiflované věty, ale přemýšlíte o nich. Šéfredaktorka rakouského časopisu pro teenagery Uschi Fellnerová proto radí: "Zkuste si osvojit některé řečnické triky tak, abyste o nich už u tabule nemuseli přemýšlet. Na konci každé věty trochu klesněte hlasem. Když zůstanete ve stejné tónině jako na začátku, bude vaše řeč působit nejistě. Ze stejného důvodu udržujte s učitelem kontakt očima a neuhýbejte pohledem stranou. Občas se mezi větami na chvilku odmlčte - jako byste v duchu počítali do tří. Nic nepůsobí zmateněji, než když někdo rychle a bez zastávky drmolí."
Kladivo na trému
Ten zmatek působí nejčastěji tréma. Panika z toho, že vám všechno, co jste ještě před chvílí věděli, vypadne z hlavy. Psycholog Radek Ptáček nedávno dostudoval, a tak má svůj boj se stresem ještě v čerstvé paměti.
"Ve skutečnosti jde o pradávný pud, kdy se tělo brání nebezpečí," vysvětluje. "Do jisté míry pomáhá k lepšímu výkonu, ale může také úplně ochromit podvědomým signálem: Uteč, vezmi nohy na ramena. Pocení, zrychlený dech, zvýšená teplota, to všechno je vlastně příprava na útěk před nebezpečím. Lze ho zvládnout jedině rozumem, vůlí."
Triků je několik. Někomu stačí jen cestou k tabuli zhluboka, pomalu dýchat, ale osvědčuje se třeba začít s tělem jakýsi krátký dialog: Nech toho, srdce, nebuš, všechno zvládneš. Anebo jen pořád dokola opakovat nějakou magickou, docela jednoduchou formulku, jako: "Bude to dobrý, dokážu to."
Bez klobouku, bos...
Na celkovém uměleckém dojmu se pak z velké míry podílí nenucenost, úsměv a přiměřené sebevědomí. Když okouzlujícím úsměvem doprovodíte větu, že Babičku Boženy Němcové napsal Alois Jirásek, a pak nad svou neznalostí zakroutíte omluvně hlavou, je to vždy lepší než se zajíkat, rudnout a koktat. Nikdy ale nezaměňujte sebevědomí s drzostí. Na některé učitele možná troufalejší poznámkou uděláte dojem, ale pozor: pak se předpokládá, že látku skutečně ovládáte. Učitel vás za trest může slušně potýrat.
Dbejte také na přiměřené oblečení, zvlášť u tak důležitých zkoušek, jako je maturita. Ale ani během školního roku zbytečně neprovokujte modrými nehty s obtisky a umělými řasami, ostentativně otrhanými džínami a satanistickými kříži na krku. Nevíte, jakého politického názoru či vyznání a vkusu je váš učitel. Vyplatí se také nepředvádět se s věcmi, na které státní zaměstnanec prostě nemá: do školy nenoste především mobilní telefon, novotou zářící helmu na motorku ani pouzdro s golfovými holemi.
Cesta diplomatů
Rozený diplomat umí i prohrávat. Netruste cestou do lavice uražené poznámky, nezírejte ukřivděně z okna, ani se netvařte, že je vám mizerná známka takzvaně buřt! Trosky svých vědomostí zabalte do horlivosti jako do povijanu a zapojte se aktivně do další diskuse. Pokud dáte učiteli přednost ve dveřích nebo mu zvednete tužku i poté, co jste inkasovali pětku, krk na to, že si to bude pamatovat. Nejlépe je pak přiznat lítost nad svou neznalostí a jedním dechem se informovat, kdy budete moci svůj odporný poklesek napravit.
Nikdy učiteli neříkejte
|
Místo toho řekněte
|
To nejde...
|
Bude to těžké, ale půjde to...
|
Pokusím se
|
Udělám...
|
To nezvládnu
|
Udělám pro to vše
|
Nejsem v tom dobrý
|
Dělám pokroky
|
To je pro mě problém
|
To je pro mě výzva
|
Sebehodnocení:
Jak jsem dnes pracoval?
Co se mi podařilo?
V čem se mohu zlepšit?
Sled jednotlivých fólií (snímků) může vypadat například takto:
- Název přednášky (sdělení) a hlavní myšlenka (hypotéza, zjištění apod.).
- Osnova přednášky – o čem budeme hovořit (v bodech).
- Jména autorů, na jejichž práci jsme navázali (případně s bibliografickým údajem o stěžejní práci.
- Dílčí teze (hypotéza, tvrzení) 1.
- Dílčí teze (hypotéza, tvrzení) 2.
- Dílčí teze (hypotéza, tvrzení) 3.
- Obrázek (vývojový diagram: základní zjištění a závěry, které z nich plynou)
- Shrnutí přednášky – co jsme řekli (v bodech); případně otevřené otázky, námět k diskusi apod.