Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kant

29. 3. 2008

Immanuel Kant

(1724-1804)

 -narozen v Královci (Prusko – dnes Kaliningrad), syn sedláře, své matce vděčí za setkání s pietismem – náb. Hnutím, sedm let studoval, 1740 – na univerzitě ve svém městě – teologii a posléze filozofii, přírodní vědy

-         1755 soukromý docent na univerzitě v Královci ( přednášel zde 40let – své oblíbené předměty – matematickou fyziku, zeměpis, antropologii, přirozenou teologii, morálku, přirozené právo)

-         byl oblíbeným učitelem – na škole vyučoval Herdera

-         rád při výuce používal různých žertů, vtipu a jeho poučná přednáška byla i zábavou

-         chudý život – jeho zdraví bylo nalomeno – byl malý, slabý a poněkud nesouměrné postavy – jedno rameno výš a druhé níž

-         přesně dodržoval svůj denní režim – k udržení tělesného zdraví – měl železnou koncentraci – podařilo se a on se dožil vysokého stáří – zemřel v Královci

denní režim:

5 hodin vstával a začínal ihned pracovat

7 – 9 hodin přednášel

poté připravoval vlastní díla

12 – 15 hodin obědval a vždy měl hosty – prosté a praktické muže, s nimiž raději rozmlouval než s učenci

15.30    hodin následovala procházka, pak pracoval na svých filos. Spisech

podle něj si mohli lidé v Královci řídit hodinky – přesně dodržoval harmonogram

22 hodin – vždy přesně uléhal do postele

 

 

zakladatel tzv. „kritického neboli transcendentálního idealismu

a)      předkritická perioda – doba před uveřejněním Kritiky čistého rozumu

spisy v této době se týkaly přírodním jevům (o sopkách, o fyzikální geografii, o teorii zemětřesení) – základem jeho teorií je Newtonova fyzika – otázku vzniku sluneční soustavy nechal otevřenu – vysvětlení jsou nepřístupná

Kant hájí tezi, že jsou všechny jevy vysvětlitelné mechanicky. Látka je rozptýlena rovnoměrně v nejmenších částečkách a liší se pouze hustotou a přitažlivou silou. Přitahování způsobilo, že lehčí částice se přímočaře pohybují k těžším  a tam se sbalí v chomáče. Lehčí jsou odráženy a mění svou dráhu. Z původně chaotického způsobu pohybu těles vzniká rovnováha pohybu. Postupně vzniká kruhový pohyb.

 

Teorie o vzniku sluneční soustavy z rotující mlhoviny ( o několik desetiletí později dospěl k tomu fr. Matematik a astronom Pierre Laplase (1749 –1827) – podobným způsobem řešil tuto tezi o vzniku vesmíru – pojetí vzniku světa _ Kant-Laplaceova teorie.

Velký vesmír galaxií mimo naši planetu – učení o zpomalování denní rotace Země vlivem tření vyvolaného přílivem – učení o relativnosti pohybu a klidu

 

Vliv na práci měl Humův empirismus a skepticismus – objasňoval rozdíl mezi základem reálným a logickým – zavedl pojem záporných veličin do fyziky – vysmíval se zaujetí současníků pro mystiku. Hl.úk. je na 2.místě za zkušeností

b)      kritická perioda – od roku 1770

Metafyzika je vědou o hranicích lidského rozumu – chce určit hranici  - kdo určuje hranici lidského rozumu? Racionalismus či empirismus?

Kdo má pravdu? Kant chce prozkoumat strukturu celého aparátu lidského myšlení – jak aparát pracuje – zdroje našeho poznání. Možná se ukáže, že ani jedna z vědeckých disciplín nemá opravdu pravdu tedy cele. Každá je v nějakém smyslu omezená.

 

Kritika čistého rozumu –1788

Charakter,struktura,základní pojmy

Dva požadavky:

a)      nepodmíněnou jistotu výsledků

b)      zřetelnost jejich výkladu

c)      dedukce čistých rozvažovacích pojmů – pronikavé kritiky rozumu – zdravý lidský rozum

kniha se skládá z několika částí –

a)      transcendentální nauka o elementech (teorie základů) – transcendentální estetika pojednává o schopnosti smyslovosti

transcendentální logika pojednává o schopnosti myšlení, logika má dvě části – transcendentální analytiku  - pojednává o schopnosti rozvažování

transcendentální dialektika o rozumu

b)      transcendentální metodologie

 

Naše poznání začíná zkušeností. Naše smyslu uvádějí do pohybu rozvažovací schopnost našeho uvažování. Poznání pochází ze zkušeností. Musíme zkoumat, co na nás působí před naší zkušeností ( a priori) a poté ( a posteriori).

1. Čisté poznání – lze rozlišit dva neklamné znaky – nutnost, všeobecnost

Zkušenost učí, že něco je takové nebo onaké – nikdy neříká jaké to musí být.

2. Každá změna musí mít svoji příčinu – je nutná a všeobecná, ale nevychází ze zkušenosti

3. soudy dělí na analytické a syntetické

Analytický soud – rozkládací – rozčleňující  :Koule je kulatá – vyslovuji již v přísudku tuto skutečnost, která je obsaženo v podmětu

Pojem koule

Znak kulatá

Syntetický soud znamená skládající se – např. Tato koule je zlatá. K pojmu koule připojujeme úplně neznámou věc, kterou ještě neznáme a není obsaženo v přísudku.

Znak zlaté barvy.

Věta podle Kanta nevznikne bez pomoci názoru, a přesto má být a priori – nezávislá na naší zkušenosti. Neexistuje nic čistého“ nezávislého na naší zkušenosti.

 

Transcendentální –„každé poznání“, které se nezabývá předměty, nýbrž způsobem našeho poznání předmětů, pokud má být možné a priori.

 

Vysvětlena „kritická“ teorie poznání, etika, estetika a učení o účelnosti přírody

-         dokazuje nemožnost vybudovat systém filozofie na spekulacích ( = matefyzika)

-         dosahuje výsledků až k předběžnému zkoumání forem poznání a hranic našich poznávacích schopností – dospívání

-         agnosticismus (dostupná jen oblast jevů, tedy toho co je získáno bezprostřední zkušeností)

-         „věci o sobě“ = podstata věci – nedostupné našemu poznání

-         „věci pro nás“ = jev – způsob jak se věci objevují v naší zkušenosti. Věrohodné znalosti – pouze v matematice, přírodovědě. To je podmíněno tím, že našemu vědomí jsou dány „a priori“ – předem formy smyslového nazírání

-         rozvažování – pojmů

-         syntéze – spojení smyslové rozmanitosti a pojmů

-         rozvažování – na němž jsou založeny např. zákony – zákon stálosti substancí, příčinnosti, vzájemného působení substancí

Na rozumu je založena snaha o bezpodmínečném poznání, které požaduje vyšší morálka. Pod tlakem těchto požadavků se lidský rozum snaží vyřešit otázky neohraničenosti světa v prostoru a v čase

Možnost existence nedělitelných prvků světa – charakter procesů probíhá ve světě – boha jako bezpodmínečně nutné bytosti

Se stejnou průkazností mohou být zdůvodněna protikladná řešení:

-         svět je nekonečný

-         zároveň nemá hranice

-         nedělitelné atomy

-         existence neexistence

-         všechny procesy jsou příčinně podmíněné – zároveň existují procesy (činy) svobodné

-         existence bezpodmínečně nutná bytost

-         zároveň není bezpodmínečně nutná

-         rozum je antinomický – rozdvojuje se v protikladech

-         Protiklady jsou pouze domnělé

-         Rozpor řeší omezením rozumu ve prospěch víry

-         Uznání nepoznatelnosti „věcí o sobě“

-         Člověk je nesvobodný (ve sféře jevů)

-         Svobodný jako subjekt nepoznaného světa nadsmyslového

-         Existence boha je nedokazatelná ( pro poznání)

-         Zároveň nezbytným postulátem víry – na němž zakládá přesvědčení o existencii

-         Existence boha předurčuje mravní řád světa

 

Učení o antinomiích rozumu

-         základ Kantova dualismu „věcí o sobě“ a „věcí pro nás“ a agnosticismu se stalo podnětem pro vypracování pozitivní dialektiky

-         Kant pojímá poznání, chování a tvůrčí činnosti dualisticky, agnosticky a formálně.

 

Etika – kategorický imperativ – mravní zákon – formální – bezpodmínečný příkaz, který každému předepisuje, aby jednal podle pravidla, které by sám chtěl přijmout za všeobecný základ. Hypotetický imperativ – příkaz podmíněný cílem – nezávisle na mravním obsahu činu ( princip zvláštní hodnoty každého člověka, který nesmí být obětován ani ve jménu blaha celé společnosti)

 

Estetika – krásno „nezainteresované“ uspokojení nezávislé na tom zda neexistuje předmět zobrazený v uměleckém díle, podmíněn pouze formou (formalismus)

Formalismus však není důsledný – v protikladu k formalismu prohlásil poezii za nejvyšší umění, protože pozvedá k zobrazení ideálu

 

Učení o nezbytnostech věčného míru – prostředek zvyšování mezinárodního obchodu a styků na základě vzájemných výhod pro různé státy

 

Z Kanta vyšly směry 19./20.století

a)      novokatovství, etický socialismus

b)      marburská škola, bádenská škola

 

 

dílo:

Kritika praktického rozumu 1788

Kritika soudnosti 1788

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2019 >>